Pája a Ina na rehabilitačním pobytu v nemocnici na Pleši

Všechny Vás moc zdravíme z rehabilitačního pobytu v nemocnici na Pleši.

Píšeme společně za AP100 a AP102 (Lenka Štochlová a Pája, Veronika Šimonová a Ina). Na této rehabilitaci jsme se domluvily již minulý rok na promoci, kde jsme měly možnost více se poznat.

Máme hezký, velký a bezbariérový pokoj. Holky mají pelíšky vedle sebe, hned u našich postelí. Jsou to veliké kamarádky a mají se rády. Když mají volno, hrají si spolu, nebo pospávají na terásce na svých dečkách. Umí se podělit i o práci – třeba při sundavání ponožek, sundá každá jednu.  Zjistily jsme, že při výběru pejsků pro nás, jste se vážně trefili. Ina je po Verče drobnější, jemnější, když leží, tak mívá elegantně nožku přes nožku. Pája je po mně mohutnější kostry a tak trochu buldozer a prý jsme si také trochu podobné J. Když se blíží čas večeře, tak ale velká šéfová je Ina. Je tak neodbytná, že musíme všecho nechat a naplnit jim misky. Jelikož je Pája v hubnoucím režimu, má Ina větší porci, i přesto má snědeno mnohem dříve,  odříhne si jako starý chlap a uklidí svou misku. Potom po loudákovi Páje dočistí vylízanou misku a též jí uklidí, aby se kamarádka Pája nenamáhala. Občas se stane, že si je spleteme, hlavně, když si Pája lehne do pelíšku Iny a naopak. Je s nima zkrátka legrace, den co den nás něčím pobaví.

Díky Pomocným tlapkám se z nás stala nerozlučná čtyřka, která se takhle bude scházet několikrát do roka.

DĚKUJEME Vám všem z Pomocných tlapek a našim sponzorům, že jste nám umožnili mít život krapet jednodušší i veselejší.

S pozdravem Verča, Lenka, Ina a Pája.

„Kdo nezažije, nepochopí!"