Druhý rok s Heidy
menu

Druhý rok s Heidy

Ahoj Tlapky,

čas letí jako splašený a druhý rok s Heidy utekl ani nevím jak. Jsou z nás skvělé parťačky a hlavně jsme za tu dobu zažily společně spoustu věcí. Za ty dva roky jsme se několikrát stěhovali, naposledy letos v létě a tady snad na nějakých pár let taky zůstaneme.

Heidy je akční a temperamentní fenka (nebo jak říká moje máma- psice ) a svou pozitivní energii šíří všude kolem sebe. Taky za sebou máme i dvoje promoce jedny Heidiny – ty psí v Třemošné, kdy Heidy dostala diplom a jedny moje bakalářské, na kterých samozřejmě nechyběla ani Heidy, která mě doprovázela po poslední dva roky mého studia.

Kromě toho, že mě Heidy doprovází teď už nejen do školy, ale i do práce, my hodně pomáhá a to nejen fyzicky ale i psychicky. Kdykoli mi něco upadne tak mi to s radostí podá, když dopere pračka, vytáhne mi z ní prádlo, když přijdeme z venku automaticky čeká, kdy dostane povel a bude mi moci pomoct svléknout bundu a v zimě i rukavice. U rodičů je taky skvělá spojka, když je potřeba něco poslat z patra, nebo zapomenu v pokoji nahoře boty, můžu tam poslat Heidy a ona s radostí vyběhne schody a boty přinese. Mámě to ušetří běhání po schodech, Heidy má radost, že může pomáhat a já nejsem tolik závislá na pomoci rodičů. Takže jsme spokojeni všichni tři.

Je to skvělá parťačka do nepohody a dobrý lék na migrény. Nikdy jsem tomu nevěřila, ale od té doby co mám Heidy se počet migrén snížil a průběh se zmírnil, vždycky když cítím, že migréna přichází Heidy to nějak vycítí taky, protože do mě pořád šťouchá čumákem, vezmu si ji do postele ona se mi stočí k nohám a po pár hodinách je mi malinko líp. Díky tomu si nemusím brát prášek pokaždé, když migrénu cítím přicházet a „použiju“ Heidy, která nemá žádné vedlejší účinky.

Taky už za sebou máme první přezkoušení v Třemošné, jestli Heidy stále dělá to co má a „nezvlčela“. Při přezkoušení jsme prošli celkem bez problémů (ano jednou jsem jí to kapku pokazila já), ale Heidy byla zlatíčko a napodruhé jsme to odložení zvládli bez chyby. Ve studiu pokračuji a Heidy se mnou tedy do školy chodí dál.

Letos jsme si užili skvělé léto, o kterém jsem psala v předchozím povídání. Byli jsme v Plzni a cestovali po okolí, všichni jsme si to užili jak my dva s Honzou tak i Heidy s Dannym. Hned po dovolené jsme se ještě v Plzni seznámili s Elzou, psí parťačkou kamarádky Barči. Elza mi hodně připomněla jaké byly naše začátky s Heidy, protože i Elza je temperamentní a živá, ale holky už jsou určitě sehrané a zvládají to spolu.

V září jsem nastoupila do práce, kam s Heidy obě chodíme moc rády. Máme tam fajn kolektiv a obě to tam už pár let známe, protože ParaCENTRUM Fenix jsem navštěvovala již před tím, než jsem si přivezla Heidy. Každé ráno má rituál, že sotva vejdeme do dveří jde se povítat s kolegy v kanceláři, nakouknout do koše a pak si jde spořádaně lehnout na místo pod mým stolem. Jediná nevýhoda je, že máme teď obě míň volného času, když nejsme v práci, musím do školy, naštěstí jen dvakrát týdně a některé víkendy (studuji kromě denního jednooborového i dálkové dvou oborové studium). Ale ještě rok a půl to obě vydržíme a pak už jen práce a volno.

Nedávno jsem taky v práci dělala přednášku o canisterapii a s Heidy jsme to doplnili i praktickou ukázkou, ve které nám jako figurant pomohl jeden z klientů ParaCENTRA Fenix. Všem se ukázka moc líbila a mě to motivovalo k tomu, abychom si s Heidy udělaly na jaře canisterapeutické zkoušky, jelikož na praktickou ukázku byla velmi kladná odezva jak z řad účastníků přednášky, tak také od figuranta, kterému canisterapie ulevila od spasmů.

Pomalu začínám taky psát diplomku, projekt už mám schválený a v létě budu začínat s praktickou částí, která se bude týkat vlivu asistenčních psů na život a socializaci lidí s postižením. Kdyby náhodou někoho z těch, kdo budou tento článek číst téma mojí diplomky zaujalo a chtěli by přispět svými zkušenostmi s asisťákem budu moc ráda :).

Tak se všichni mějte krásně a zase se brzo ozveme s nějakým povídáním :)

Adéla, Honza, Heidy a Danny