Parťák do nepohody
Milé Pomocné tlapky,
náš Harry se má pořád stejně dobře a pomáhá mi s velkou radostí. V létě jsme byli celá rodina na rehabilitačním pobytu ve Frýdku – Místku, byla to dřina, ale stálo to za to. Harry na mě a na tatínka trpělivě čekal spolu s maminkou, se Stelinkou a s Anežkou až se vrátíme z náročného dvouhodinového cvičení. Po cvičení už jsme společně odpočívali a užívali si sluníčka a procházek.
O podzimních prázdninách jsme jeli, celá rodina, na přehradu jménem Seč. Harry byl samozřejmě s námi a spal s námi sám v pokoji, bedlivě nás s Anežkou hlídal a podal mi vše, co jsem potřebovala, protože rodiče byli ubytovaní vedle v pokoji a nebyli vždy u mě mi cokoliv podat a tak jsme to s Harrym zvládli poprvé samy. Hodně jsme se nacpali výborným jídlem a tak jsme museli spálit kalorie a vyšli si na dlouhou procházku kolem přehrady a sbírali houby.
O Vánocích všichni byli nemocní kromě mě! Jinak všichni leželi v posteli se střevní virózou a tatínek měl ke štědrovečerní večeři suchý rohlík místo řízku s bramborovým salátem. Po štědrovečerní večeři jsme šli rozbalovat dárky. Harry dostal plastový bumerank a něco na zub.
HARRY mi nejčastěji podává ovladač k televizi, protože bývá na nábytku, kam se s vozíčkem nedostanu a vše co mi spadne. Je to můj parťák do nepohody, mám ho moc ráda. Přejeme všem z Pomocných tlapek pohodové svátky a šťastný Nový rok.
Eliška Honlová a Harry
