Květen lásky čas
Ahoj Hanko, Petře a všichni z Pomocných tlapek,
píši Vám malou zprávu z našeho už třetího měsíce J. Řekla bych, tento měsíc utekl snad ještě rychleji než ty předcházející. U nás je vše v pořádku. Harry zapadl do naší rodiny naprosto v pohodě a je nádherný pohled i pocit vidět jak si s Eliškou k sobě hledali a našli cestu. Harry se k Elišce chová úplně jinak než k Anežce nebo k nám dospělákům, k Elišce přistupuje vždy s takovou jemností, že je to až zarážející a hrozně dojemné, dává na ní pozor a trpělivě se nechává od ní hladit i když s jejím motorickým postižením to vždy nemusí být zcela jak by si přál J. Krásně na Elišku reaguje a poslouchá, máme z nich obou velkou radost. Snažíme se pečlivě trénovat i když to už zvládají krásně samy, my jenom děláme dohled. Harry s námi absolvuje skoro všechny kontroly u lékařů, navštěvuje Elišky dramatický kroužek, jezdí na hipo. Jediný rest máme nakupování, to absolvuji převážně sama bez holek a Harryho, připadá mi to rychlejší a hlavně holky to hrozně nebaví, ale i toto chceme občas absolvovat aby to Harry nezapomněl J. Absolvovali jsme i pochod přes tři hrady, to u nás Harry asi zažil nejdelší procházku 10km... bylo to občas i nad naše síly, ale nádherný výlet. Na pochodu bylo velké množství psů, ale všichni byli poslušní a na vodítkách a Harry byl samozřejmě úplně v pohodě. Z tohoto výletu zasíláme i dvě fotky. A taky jednu přímo Májovou – zamlovanou Harry a Eliška.
Mějte se moc krásně a my zase napíšeme. Operace je odložena, protože Eliška léčí zánět průdušek L.
Rodina Honlova a Harry
Dopis od Harryho:
Ahoj všichni kamarádi z Tlapek. Mám se tady na vesnici moc dobře. Hezky se o mě starají, pravidelně mě česají, nechávájí pravidelně vážit, odčervit a zkontrolovat u pana veterináře. Dostávám pravidelně dvakrát denně jídlo, občas dospěláci dělají, že nevědí kolik je hodin a tak se patřičně hlásím. Všiml jsem si, že mi to dělají schválně a když moc vyvádím tak dostanu ještě dýl a tak jsem hodný, zatnu zuby a čekám na místě…to za chvilku příjde panička Eliška a nechá mě otevřít dveře a pak už na mě čeká bašta. Otvírám Elišce dveře, podávám věci, ale řeknu Vám, někdy mají v tom pokojíčku takový nepořádek, že se na to nemůžu dívat a nosím všechno co leží na zemi, to se Elišce moc nelíbí a pořád mi vysvětluje něco o hrají a že to má takto narovnané schválně, ale od dospěláků dostanu pochvalu a holky musí uklízet... to je potom křiku, že se raději uklidím na místo. Sundávání věcí je hrozná sranda, Elišku to hrozně baví a mě taky… jak začne tleskat a mít radost, mám taky obrovskou radost. Taky je hrozně prima, že můžu ráno Elišku budit v posteli, to jsem tak šťastný, že ani nedutám aby si to náhodou nerozmysleli. Teď co je venku hezky, tak jsme často venku na zahradě, na procházky chodíme s Eliškou jen o víkendu, dokonce jsme šli i pochod přes tři hrady, to byla tedy dálka. Řeknu Vám, holky jsou hrozné lenošky a nejraději jsou na piskovišti, na trampošce nebo si jen tak hrají na trávě a to mě tedy nebaví a tak jsem nejdříve na zahradě trochu prudil, dospěláci mi vyhrožovali, že zavolají Petrovi a tak jsem pochopil, že to je už vážný !!! a tudy cesta nepovede a tak máme domluvu, nejdříve si pohrajeme s Eliškou, podáváme věci, hází mi balónek a pak si hraje sama a já odpočívám pod jejím dohledem a připraven ji cokoliv podat a je to moc prima. Posílám tlapku a zase někdy napíšu.
Harry
