Hlásí se Griffin z předvýchovy
menu

Hlásí se Griffin z předvýchovy

Ahoj kamarádi, zase se vám hlásí Gryfík z předvýchovy v Hradci Králové.

Co je nového? No, pořád rostu a pořád se něco nového učím. Už jsem velký skoro jako dospělý labrador.

V červenci a v září jsme byli na dvou „sletech štěňat“. Že nevíte, co to je? No, je to něco jako zkoušení ve škole. Sjedou se všechna štěňata v předvýchově a cvičitelé si je přezkušují. Jak umíme chodit na vodítku, jak umíme podávat, jak se chováme třeba v obchodě, jestli umíme jezdit na pohyblivém chodníku – samé důležité asistenční věci. A našim vychovatelům pak řeknou, co je dobré a kde je naopak třeba trochu přidat. Jenže my jsme tohle všechno s Láďou už trénovali, takže mě ani nic moc nepřekvapilo. Podávání cvičíme denně, každý den toho taky spoustu nachodím na vodítku, do prodejen a restaurací chodíme několikrát za týden a na pohyblivém chodníku už jsem také několikrát jel. I tak ale nebylo všechno úplně perfektní, nějaké nedostatky tam byly, ale s tím se počítá. Hlavně že teď Láďa ví, co a jak ještě vylepšit. A pracujeme na tom…

Láďa na mě taky občas nachystá nějakou dobrodružnou „výukovou akci“. Jako třeba zrovna nedávno. Cvičili jsme cestování hromadnou dopravou. Trolejbus, vlak a autobus. Jednou takhle v sobotu dopoledne jsme dojeli trolejbusem z našeho domu až na nádraží. Láďa koupil lístky na vlak, ale do odjezdu vlaku jsme měli asi čtvrt hodiny. Tak jsme zkusili nastoupit. Jenže ty schody byly na mě docela příkré a moc se mi to nepodařilo. Tak jsme zase vystoupili – a znovu nastoupili (to už bylo lepší...). A pak jsme ještě několikrát nastupovali a vystupovali, dokud to nebylo už skoro perfektní. Lidi okolo koukali, co to tam vyvádíme. Někteří si asi mysleli, že se nějak nemůžeme rozhodnout, jestli tím vlakem pojedeme nebo ne. Ale my jsme cvičili nastupování a vystupování. Cesta vlakem na druhý konec Hradce Králové a potom autobusem domů pak už byly úplně v pohodě. Ale Láďa říkal, že si to pro jistotu ještě někdy zopakujeme…

Jsem prostě cestovatel. Je to dobře, protože v září mě prý Láďa s Jarkou a Lordem vezmou k moři. Co to je moře, to ještě nevím, ještě jsem tam nebyl. Lordík to ví, on už tam byl, ale říkal je to jen spousta divně slané vody a taky spousta písku. Tak uvidíme. Ale musí se tam jet hodně hodin autem a proto je důležité, abych cestoval rád. A to já tedy ano. Na cestování mám v autě takový svůj domeček (říká se tomu přepravka). Nemůžu sice moc koukat ven, ale já stejně většinu cesty vždycky prospím.

Tak to je zatím všechno, zase se vám brzy ozvu.

Váš Gryfík