Gája je již u nás nějaký ten měsíc

Gája je již u nás nějaký ten měsíc. Za tu dobu se hodně změnilo. Zvykli jsme si na sebe všichni. Naučili se jí rozumět - že chce ven, pít, jíst. Že má hravou náladu nebo naopak, že je unavená po procházce a chce odpočívat.
Každé ráno přijde dceru pozdravit do postele - olízne ji a lehne si k ní, pokud s ní nespí tedy celou noc. Často ji spí v nohou a zahřívá, ale teď v těch vedrech teda spí na zemi. Je nám horko všem, tak chápe, že zahřívání není nutné :).

Před koupáním dceři masíruje bříško, nohy a ruce. Pusu nechce, zvedá se jí žaludek, tak to zatím vynecháváme.
Jinak v zimě po vycházce bylo fajn že ji prohřála nohy a ruce - polohováním na její teplé tělo.
Dále Gáju využívá paní co k nám chodí na rehabilitaci. Různě s Kamčou cvičí a pokud je něco na těle ztuhlé použijí teplý kožíšek kamarádky Gáji. Polohujeme na bříšku přes Gáju, společně zády k sobě, to se jim líbí oběma nejvíc. Určitě nožičky, češeme Gáju. Teda dcera s pomocí mojí, sama to nezvládne.
Dál Gája odnáší plenky do koše, trochu nám to kazí naše čivava, ale trenéři o všem ví a snažíme se najít řešení aby to bylo přijatelné pro všechny. Gája je opravdu hodná, protože čivava ji trochu dává zabrat - žárlí na ni. Ale Gája se neožene, vše trpělivě snáší. V neposlední řadě zvládá i našeho čtyřletého syna. Ten ji má jako sourozence. Pokud dcera spí po epileptickém záchvatu nebo je ve stacionáři, má Gája pauzu. Jinak se dá říct pracuje pořád. Venku podává hračky dceři co ji spadnou na zem z lehátka třeba. Doma zase z polohovacího zařízení ve kterém dcera sedí.

Gája zvládla i přestěhování do nového bytu. Vycházky kolem rybníků, lesů se jí líbí. I posezení venku na zahrádkách na dobrotách. Zvládla i týden u rodičů, byli jsme na dovolené. Sice teda první 3 dny plakala a byla nervózní, ale pak už prý pochopila že je u známých lidí a nic se neděje. Měla velkou radost po našem návratu :). Tu má teda pokaždé i když jdu vysypat odpadky a vrátím se :)

Takže je to pomocník pro nás všechny a zažíváme s ní veselé chvilky.

Havlovi