Konečně doma
Ahoj tlapky,
tak jsme doma z nemocnice. Vracíme se k normálnímu životu, pomalu začínáme chodit na procházky.
Matýskovi bylo strašně smutno po Fredíkovi, ale do nemocnice za námi na návštěvu přijel. Dokonce mohl být i ubytovaný s námi, ale přiznám se, že s venčením by byl problém, protože Maty nemohl jít ven a s nikým jiným než se mnou nechtěl být. Tak ho alespoň vždycky přivezli na návštěvu. Když přijeli poprvé, tak byl Fredík z toho takový špatný a nechtěl odjet zpátky domů. Čím je Matýsek starší, tím víc chápe přítomnost Fredíka a musím říct, že i Fred ho respektuje víc než když byl menší. Umí si spolu hezky pohrát a dokonce Matýsek začal hlídat, kdy Fredík dostává granule a když jsou náhodou od sebe (jako když jsme byli v nemocnici), tak má strach, jestli je o něj dobře postaráno.
Posíláme pár fotek,
Lipničtí
