Soužití s Fjonou

V březnu 2014 prodělala Fjona pravidelné očkování, které zvládla bez potíží. Jinou veterinární péči jsme nepotřebovali. Pravidelně podáváme odčervovací tablety a přípravek proti klíšťatům a blechám. Blechy nás bohužel na podzim potrápily, dle veterináře díky teplu byly přemnožené a byl to častý problém. Fjona váží 29 kg.

Fjona je nadále krmena granulemi Happy dog, které objednáváme přes Pomocné tlapky. Jídlo dostává jedenkrát denně v podvečer. Po zažívacích obtížích dostává uvařenou rýži. Jako pamlsky používáme piškoty a sušenky pro psy a dále dostává žvýkací kostičky na čištění zubů. Chuť k jídlu má neustále a tak se jí občas podaří uzmout nějaký ten „volný" kousek ze stolu.

Na jaře jsme se zúčastnili setkání s Pomocnými tlapkami v Olomouci na výstavišti, kde se Tlapky prezentovali spolu s ostatními organizacemi pomáhajícími lidem s postižením.

Fjona nadále dopoledne tráví sama, aby měla šanci nabrat sílu na hyperaktivní tempo našeho Lukáška. Samozřejmě má klid po jídle a během odpoledne Lukášek tráví svůj čas i jinak než stále jen s ní. Lukášek rád vyhledává její přítomnost a ráno, když otevřu dveře jeho pokoje ho Fjona jde hledat pod peřinu. Lukášek tak hned vstává s úsměvem a dobrou náladou. Fjona s námi jezdí s na chatu, kde má veliký prostor pro běhání i skákání a chodí s námi na farmu na okraji města a na procházky.

Fjona mu nadále plní funkci kamaráda a tak plní svou roli a nelehký úkol naučit Lukáška jak navázat přátelství. Toto se dobře daří a Lukášek udělal veliké pokroky. Na podzim jsme podstoupili vyšetření u psycholožky a i k jejímu překvapení došlo k velkému zlepšení. Lukášek je víc naladěn na sociální kontakt,sám vyhledává v okolí lidi se kterými chce povídat nebo si hrát. Jeho posun dopředu v této oblasti je veliký a to i díky pejskovi.

Lukášek oslavil v listopadu jedenácté narozeniny a Fjona ve stejnou dobu své páté. Oba jsou stále plní elánu a jejich průběh bytem připomíná uragán i se svou ničivou silou :-). Fjona stále nemá ráda situace, kdy se někdo věnuje Lukáškovi (lechtá ho, dělá s ním hlouposti ...) doráží, štěká, skáče .

Rok 2014 nebyl pro nás jednoduchý, velmi nečekaně zemřel Lukáškovi dědeček a měsíc poté i prababička. V létě jsem já vážně onemocněla a několikrát pobývala v nemocnici. Lukášek situaci zprvu zvládal, na podzim však již na něj vše hodně dolehlo a uzavíral se do svého světa. Odmítal mluvit, komunikoval jen posunky a stále dokola řešil smrt, pohřeb a podobné věci. Vše bylo konzultováno s psychologem a na jeho doporučení jsme Lukáška nechali ať si se svými maňásky celou situaci odžije a ať místo nám povídá všechno právě Fjoně. Naštěstí se z toho Lukášek dostal a dnes je to zase ten veselý kluk s šibalskýma očima.

Před vánoci jsme byli osloveni k pomoci s diplomovou prací ohledně pomoci asistenčních psů lidem s postižením a rádi jsme slečně zodpověděli vše, co potřebovala vědět. Jedna maminka s autistickou holčičkou také měli zájem o pejska a vydali se do do organizace XY. Po popsání jejich zážitku, kdy přístup k dítěti s autismem a jeho potřebám vnímali jako veliké selhání, jsem o to víc ráda, že my jsme našli Pomocné Tlapky a že přístup tam byl profesionální, milý a vstřícný.