Měsíc soužití za námi
Dobrý den,
tak už je společný měsíc soužití za námi a posíláme zprávičku.
Eminka do naší rodiny vplula jako by sem odjakživa patřila. Naprosto přesně věděla, co má dělat a kdy. Ze začátku spíš poznávala, kde co máme a odkud má nosit čisté plenky a kam odnést špinavé. Když se poprvé stalo to, že jsem šla přebalovat Kačenku a Eminka šla automaticky pro plenku čistou, aniž bych ji něco říkala, myslela jsem si, že je to jen náhoda. Ale když to udělala po několikáté, tak jsem si řekla, jak je opravdu chytrá. Kačenka i po takové chvilce je uvolněnější a dokonce se víc "rozpovídala", začala žvatlat slova a slabiky, které předtím vůbec neuměla.
Eminka už sama od sebe chodí a masíruje olizováním Kačence ručičky i nožičky. Nedávno jsme se s manželem nasmáli. Divili jsme se, proč Eminka cuká, když Kačence olizuje pusinku a pokaždé se na nás podívala jako by říkala, že to nejde. Až po chvilce jsme zjistili, že Kačenka se naučila foukat a pokaždé, když ji chtěla Eminka olíznout pusinku, tak ji Kačenka foukla do čumáčku. Ani jsme nečekali, že by Kačenka dělala pokroky až tak rychle. Pro někoho jsou to jen mini krůčky, pro nás je to skok.
Občas, když Kačenka po obědě usne a Eminka se začne nudit, tak mi nosí Kačenky věci, jako jsou ponožky, domácí botičky a plenky, ale stačí jí říct "Eminko, teď ne" a pochopí a věci jde vrátit.
Před pár dny jsme s Eminkou absolvovali návštěvu u veterináře, kde jsme ji zvážili a nechali zastřihnout drápky. Eminka má pořád svých 28 kg, takže netloustne. Tropická vedra trávíme převážně na chatě na horách, kde je daleko příjemněji pro nás všechny, včetně Eminky.
Jinak se všichni máme dobře a brzy zase napíšeme.
S pozdravem Škubovi a Eminka
