Kamarádka na celý život
menu

Kamarádka na celý život

Milé Pomocné tlapky,

Už nějaký čas (zhruba 3 roky) jsme já a moje asistenční fenka Elza mimo Vaše zkouškové a prověřovací dění. A to jen z toho důvodu, že jsme společně s Elzinkou dovršily určitého věku kdy nám, lépe řečeno jí, skončila pracovní léta. Pomalu ale jistě vkročila do odpočinkového a více mazlícího se důchodu a já po jejím boku jsem (díky Bohu) odešla úspěšně ze střední školy s maturitním vysvědčením v ruce. Nebyla jsem ale jediná. Včetně 27 spolužáků i Elzinka dostala vysvědčení. Což nebylo poprvé. Když jsme před 6-ti lety končily 9. třídu ZŠ, tak ho také dostala. Nevím jak to dělala, když většinu času ve škole prospala, ale měla lepší výsledky než já. (viz příloha – ZŠ I., ZŠ II.)

Po ukončení střední školy jsem musela do nemocnice a delší dobu mi trvalo než jsem se zotavila. Musím říct, že mít vedle sebe chlupáče, který vám dělá společnost ať už u koukání na televizi nebo při ujídání chipsů, je k nezaplacení. Letos v květnu jsme řádně oslavili její 14 narozeniny. Je to neuvěřitelné, že mi dělá parťáka už 12 let.

Bohužel jako na každým tak i na Elzince jsou léta znát. Proto už většinu povelů vynecháváme. Např. přivolání pomoci (už nemá sílu zaštěkat, neudrží se na pacičkách), otevírání dveří nebo podávání věcí ze země. I tak se ale někdy stane, že mi něco spadne a ona když to vidí tak se automaticky zvedne a podá mi to, aniž bych něco řekla. V poslední době se naučila sbírat prádlo z topení (ponožky, kapesníky, utěrky ...). To jí hrozně baví. Stačí říct - ,,Jdem uklidit prádlo" a jde. Někdy uklízí i sama když uzná za vhodné.

I tak ale musím říct, že i na to kolik jí je let, jsou někdy i světlé dny kdy ,,skotačí", ,,skáče", blbne a z očí jí kouká deset čertů. Těch dnů je sice čím dál tím méně ale stále doufám, že jich bude ještě spoustu.

Foto z Prahy rok 2015

Vzhledem k jejímu věku už taky nikam moc nejezdíme. I tak se ale někdy stane, že odjet musím a Elzinka mě doprovází. Zhruba před 14 dny jsme se vrátili z rehabilitačního centra v Praze. Cestu i celý pobyt zvládla na jedničku. Dokonce mnohem lépe než já, opět ....
Našla si tam i psí kamarádku (viz video), která byla na ní trochu živější, ale i přesto si spolu rozuměly. Nyní už jsme doma a sbíráme sílu zas na další cestu do Prahy na příští rok, kam pevně věřím zase pojedeme společně.

Tímto bych také chtěla říct DĚKUJI Pomocné tlapky za to, že děláte co děláte a pak nám lidem kteří potřebují pomoc, dáváte takového kamaráda ,,na celý život"!

Adamová Lucie