První rok s Elvisem
Dobrý den paní Pirnerová,
Za ten rok co s námi Elvis žije, se myslím, dokonale přizpůsobil. Už tolik nenosí hračky, na které nemá sahat, nosí je jen, když je nervózní, třeba když se má jít ven :) Pozoruji na sobě a i na celé naší rodině větší psychickou pohodu, při žití s Elvisem... Hlavně u mě si té změny všimli i naši přátelé... :)
U veterináře jsme byli zhruba před měsícem a půl, koupit kleště na drápky, při té příležitosti se zvážil (vleze si sám na váhu :) ) a váží cca 30 kg, takže lehce přibral (vážil tuším 29 kg), ale teď v zimě, když jsme stále doma, tak se není čemu divit :) Najíst dostává 2x denně. Ráno cca 120 gramů a večer cca 240 gramů. Dáváme lehce více než bychom měli, ale takto si udržuje hmotnost +/- stejnou.
Monika byla dlouhou dobu bez záchvatů (za 5 měsíců měla jen 3 záchvaty, z toho poslední před 14 dny), takže Elvis se moc nenapracoval. I když jsme otáčení z důvodu těhotenství dlouhou dobu netrénovali, tak bezpečně u posledního záchvatu věděl, co má dělat. Ostatní povely zvládá všechny v pohodě. Teď po přestěhování (asi týden bydlíme jinde), mu dělá problém botník, který je jinde, a dveře, které se otevírají na druhou stranu... :) Ale na to si zvykne, je jen zmatený :)
Elvis nám sám od sebe začíná dávat signály :) Např. před několika dny cca v 6 hodin ráno, když jsme všichni spali, se Kristýnka ve svém pokojíku vzbudila a začala brečet. Monču to nevzbudilo, tak do ní Elvis strčil čumákem, a když ani tohle nepomohlo, tak štěknul :)
Hezký den Jirka :)
