Další půlrok s Elsou

Milí Tlapkáči,

v červenci zatím co jsem byla na Colours of Ostrava, El byla v okrese Šumperk: Byla jsem s babičkou a dědou ve skalách a říkali, že jsem byla moc hodná. Taky trénuju podávání karet, moc se snažím.

V srpnu jsme byly všichni na dovči, na Šumavě, týden-každý den jsem měla v tlapkách kolem 10 kilometrů. Velmi jsem si dovolenou užila, protože většinu času jsme trávili v lese kde když (nikdo nebyl) mne pouštěli na volno, po té jsem odpočívala v nějaké té hospůdce.

Září bylo ve znamení Ikei kde se cítím jako ryba ve vodě, a jo lidé si o mne stále šuškají a panička se usmívá, protože to slyší,někdy mám pocit, že slyší stejně dobře jako já.

Nyní nechám dopsat zprávu paničku. v říjnu jsme toho stihli poměrně hodně.
Kromě rekondic. které jsem si ke svému překvapení moc užila, jsme vyrazili na víkend do Prahy. Bylo to na koncert německé Labrassbandy Elsa v rámci zachování slyšitelnosti povelů zústala na hotelu, což zvládla na jedničku.
Absolvovali jsme procházky po Praze a stihli jeden pokec u Vltavy s kamarádkou.
Podávali jsme propisku, což jsem trošku zavrhla, nejdříve se musíme pořádně naučit obyčejnou tužku a pak propisku. Občas máme podávání „s příběhem“ například: „podej taťkovi hřeben, aby se učesal.“

V Listopadu El oslavila páté narozeniny, k nim ji moje máma slavnostně potřásla tlapkou, moc jsme toho nedělali protože jsem byla dlouhodobě nemocná.El dělala nejčastěji to, že mě zahřívala.

Teď nás zasypal sníh z něhož má největší radost čtyřnohá, my dvounozí máme té radosti o trochu míň. Máme v plánu potkat se s rodinou neb máme ve vzdálenější smečce nový přírůstek který jsme ještě nenavštívili a setkat se s kamarády.

Do nového roku přejeme hodně zdraví, radosti,důvěry, lasky, úspěchů a mnoho spokojených klientů a pejsků.

Humplíkovi s Elsou