Pozdravy a vrtící ocásek od Johany a Elsy

Milí Tlapkáči,

po nějaké době se vám opět ozýváme. Chodí za námi bratranec se svojí ženou a už roční dcerou – učíme ji, že má dělat pejskovi malá, malá. Elsa je ideální nějaké to zatahání mírumilovného psa nerozhází.

K nejzajímavějším událostem měsíce února patří to, že jsme u nás doma začali další přestavbu-vrchní část domu. První den přestavby chviličku, trošičku štěkala, ale když jsem jí v klidu vysvětlila, už je klidná. Poctivě trénujeme a odpočíváme, běháme po zahradě, navštěvujeme kamarády.

Březen jsme zahájili tím, že jsme oslavili taťkovi narozeniny restauraci s názvem Na kraji lesa. Když jsme dělali rezervaci, pán v telefonu říkal, že psi do restaurace nesmějí, ale když jsme mu osvětlili situaci, rychle si vzpomněl. Užívala jsem si oběd, když najednou slyším haf a úplně nadskočím, protože to nečekám, bylo to ale jiné haf než má Elsa a tak se zmateně rozhlížím po restauraci. Najednou se pořádně podívám k vedlejšímu stolu a vidím oči kousek uší a čumáček – čivava! Přijel se za námi podívat také můj přítel Jirka, s kterým jsme podnikli výšlap na kančí hody. Podávání nás stále obě baví tak předáváme tu radost jedna druhé.

V Dubnu do Elsiny smečky přibyl nový člen přítelkyně od bráchy, byli jsme spolu na malé procházce na Velikonoční pondělí, poněvadž je po operaci a nemůže chodit daleko. Elsa se předváděla, jak jí to jde na vodítku a spokojeně kroutila zadkem. Na Velikonoce Elsa nic extra neříkala, jen jí bylo divné, proč se proboha musíme v uvozovkách mlátit, abychom byli zdraví, takže se jí ze začátku nelíbilo, že nějaká pomlázka šmejdí mě po nohách pod stolem, ale pak si zvykla. Vymysleli jsme nový fígl na podávání, Elsa mě pořád nepřestává udivovat v dobrém slova smyslu, když mi má podat nějakou věc na stůl tak říkám: "stůůůůl" a schválně moc přeženu písmeno L funguje to téměř dokonale.

V květnu se zase o trošku zlepšilo podávání tužky. Byli jsme často v Ostravě, poněvadž mamka si zařizovala kancelář na Vsetíně. Také jsme jeli do Opavy hned na dvě narozeninové oslavy a navštívili snad největší byt, ve kterém jsme kdy byli. Navštívili jsme s Jirkou vsetínskou noc kino za 20 Kč Limonádový Joe -no neberte to! Poté jsme si odskočili na Dogu (kapelu). Elsa byla tak šťastná, když jsme se vrátili domů.

Květen Jsme zakončili výletem do Prahy nejen do skautského institutu na výstavu fotografii Mňága a Žďorp moc jsme si to užili.

V červnu začala sezóna donášení jablek. Elsa byla na veterině, Kde je všechno v pořádku, v průběhu toho kdy tam byla, já jsem byla u sousedů, když Elsa přijela, odněkud přinesla podávat gumovou kukuřici, protože sousedka zapomněla schovat hračky, mně to přišlo hrozně vtipné.

Do půli července jsme se bavili tím, že jsme chodily za kamarádkou popovídat si do hospody. Absolvovali jsme pracovní pohovor do Komunitního a informačního centra Integra Vsetín. Byla jsem na Colours of Ostrava- to vážně není pro psy, takže mí rodiče byli s Elsou v Sobotíně.

Čeká nás výlet do Krkonoš za přítelem.

Posíláme pozdravy a vrtící ocásek.

Humplíkovi s Elsou