Soužití Daniely a Elí
Léto přeběhlo jako voda a píšeme s Elinkou novou zprávu. Celý půlrok nebyl, jak jinak, než krásný. Obě jsme si užily příjemné dny venku na zahradě. Po zjištění, že je v malém výběhu zakrslý králíček byla doslova nadšená. Vydržela by ho pozorovat mimo jídla, pití a svých potřeb klidně celé odpoledne. Občas její zábavu narušila kočička, se kterou se chtěla kamarádit, ale ta neměla pro Elinku pochopení a utekla. V první řadě jsem ji dost odvolávala já. Cvičení, canisterapie a válení se venku na dece je úžasné.
V červenci nám do rodiny přibylo další miminko Emička a Elince se moc líbí. Hlavně její hračky, které by si nejraději vzala. Starší Štěpán si naopak bere její hračku a Elinka si ji hned bere zpátky. Štěpánek se vzteká a Elí ho na uklidnění olízne a vše je v pořádku. Pozorovat to, je legrace:-) Jakmile mu něco upadne, Elí chce hned pomáhat a podat to. Je vidět, že má Elinka trpělivost.
Většinou každého půl roku se mi sejdou preventivní prohlídky, na které mě Elinka doprovází a vyloženě si v čekárnách užívá zájem od ostatních lidí. Vlastně všude kam přijdeme je obdivována, což ji dělá opravdu moc dobře :-) Někdy si hraje na dámu a na nikoho se ani nepodívá, sedí bez hnutí a kouká dopředu. Jen ještě nevím, jak bude reagovat na zvuk zubní vrtačky, protože tu ještě neslyšela. Doma si ji nemůžu vynachválit. Například jakmile uslyší, že něco spadlo na zem, ihned vyskočí a kouká co by to mohlo být. Několikrát se i stalo, že to nezaregistruju ani já a Elí u mě stojí s danou věcí v tlamičce. Elinka si plní všechny svoje úkoly s radostí a nadšením. Vypadá to jakoby si přitom spíš hrála, ale je pravda, že někdy musím zvýšit hlas. Jinak musí asistovat u všech činností. Vše pozoruje s takovým zájmem, jakoby se to učila. Když něco hledám ve velké zásuvce, kouká, co tam všechno je a pozoruje co beru a na co to potřebuji. Zrovnatak, když někdo něco vypráví, sedí, kouká a je u toho tak vážná, jakoby rozuměla :-) Opravdu se sní zasměju, i když občas musí být i malé pokárání. To všechno pochopitelně patří k našemu soužití.
V létě se nám povedlo i několik výletů, ale díky mému zdravotnímu stavu jich bylo méně, než jsme si plánovali. Doufám, že to bude příští rok lepší, protože cestování s Elinkou není vůbec žádný problém. Věřím, že nám dobrá nálada vydrží i nadále a zdraví bude lépe sloužit.
Od podzimu zkoušíme hipoterapii, na které se líbí i Eli. Ihned se zkamarádila s koníčkem i ostatními a jak je patrnné z fotografií, užívá si to se vším všudy (i terapii s blátem :-)).
Do nového roku přeji celému týmu Pomocných tlapek, všem pejskům a jejich sponzorům hodně zdraví a takovou spoustu úspěchů jako do této doby.
Daniela Boháčová a Elí
