Půl roku uběhlo jako voda
menu

Půl roku uběhlo jako voda

Dalšího půl roku uběhlo jako voda a píšeme novou zprávu. Léto bylo velmi teplé, až zničující asi pro všechny. Na procházky se dalo chodit jen brzy ráno, nebo až pozdě večer. A to jsem byla po celodenním horku tak vyčerpaná, že jakmile se dalo trošku dýchat, usnula jsem. Na doporučení paní Pirnerové jsem nechala Elince upravit srst. Vzali jsme jí k paní, co mi stříhá druhého pejska. Elí se určitě ulevilo a příští léto to určitě udělám znova. Koupila jsem umělohmotnou nádobu v podobě škebličky pro děti na písek a použila ji na chlazení Elinčina bříška a tlapek. Pak jsme uvítali tolik očekávané snižování teplot. Příjemný podzim a nezvykle teplý začátek zimy nám to vynahradily. Elinka je venku na procházkách poslušná, jako ostatně všude. Jinak se v průběhu této doby nic negativního nestalo a vše je v naprostém pořádku.

Elinku můžu opět jen chválit, protože je ohromě klidná a trpělivá. Od chvíle kdy se vzbudím je Elí stále u mne, připravená pomáhat. Několikrát jsem si v noci shodila mobil z nočního stolku. Elí hned vyskočila, okoukla situaci a podala mi ho. S podáváním spadlých předmětů si se mnou opravdu užije. Při braní léků mi dost často upadne lékovka. Když vidí, že otevírám zásuvku, sedne si ke mně a vyčkává, jestli budu potřebovat její pomoc, kterou většinou potřebuji. Při mém úspěšném zvládnutí všeho potřebného vezme Elinka svou hračku a odejde na pelíšek. Nošení drobností našemu pejskovi doplňujeme i přes den, a to jejich posíláním z jednoho poschodí do druhého. Moc mi to pomáhá i v obchodech. Stane se, že shodím omylem nějaké zboží z regálu a Elinka je nadšená, a pomáhá. A nejen mě. Starší paní vyklouzla francouzská hůl. Elí ji hned upravovala nejlepší uchycení. Podala ji automaticky mě a já té paní. Elinka byla opět středem pozornosti. Další Elinky radostí jsou děti od synovců. Stane se, že přijedou společně a to je rej. Válejí se po koberci, pusinkují ji a já mám každou chvíli na klíně dudlík, lahvičku s pitím atd. Jen hračky by si nejraději nechávala. Dalším zážitkem bylo pro Elinku balení dárků. Seděla u nás na střídačku a sledovala každý náš pohyb. Štědrý den ji opět okouzlil a byla jako malé dítě. Běhala kolem stromečku, prohlížela a očichávala dárky. Nastalo jejich rozdávání, kterého se Elinka ujala s dychtivostí jí vlastní. Pochopitelně musela sledovat i rozbalování. Teď už nás čekají jen silvestrovské oslavy, ale z nich strach nemám, protože Elí je v klidu a na petardy a podobný hluk nereaguje. A navíc jsme byli všichni pohromadě.

Elí u všeho co probíhá doma musí asistovat a vše pozoruje tak, jakoby všemu rozuměla. Je opravdu moc vnímavá.

Jakmile nastane večer a sednu si na postel, Elinka už u mě stojí s vrtícím ocáskem a čeká na mé svlékání. Nemůžu jí zkazit radost a svléknout se sama bez její asistence.

V Elince mám opravdového parťáka.

Daniela Boháčová a Elí