Ebony po roce soužití

Ahoj tlapky.

Bonynka se s Elinkou velmi dobře zžila a už od začátku si rozumněly. Bonynku máme něco přes rok a naše soužití je čím dál tím lepší, protože Bony už úplně zapadla do rodiny, zná naše zvyky a my její. Je moc šikovná a klidná. Pořád výborně poslouchá a i když někdy neřeknu přesný povel, stejně už ví, co se od ní chce. Má v hlavě hodiny a tak každé ráno okolo šesté si řekne, že chce vyvenčit/vstáváme brzo, ale chodíme i brzo spát/ jenom trochu zabručí aby nevzbudila Elinku. Potom počká do půl sedmé a jde vzbudit Elinku. Chodím s ní, aby Elinku samou láskou neulízala, vždyť už se neviděly celou noc. Protože má Elinka epilepsii a záchvaty mívala vždy po probuzení, je u ní Bony, aby jí rozptýlila a dodávala novou energii. Potom spolu polohujou a hrajou si. Pak se Eli připravuje do školy a Bonynka pomáhá s oblékáním. Už se vždycky těší, jak přinese botičky a že bude pochválená. Botičky dáváme na stejné místo, takže už jenom čeká na povel "přines botičky".Přinese jednu a potom hned druhou. Dostane pochvalu a je spokojená, protože ví, že potom přijde jídlo. Jídlo má rozdělené do dvou dávek, jednu ráno/protože hlady nemůže ani dospat/ a druhou odpoledne, tak aby měla po jídle 2 hodiny klid. Když přijede Elinka ze školy, tak jí hned běží do auta přivítat a má radost, že jsme zase doma. Odpoledne chodíme na vycházky, jezdíme nakupovat do TESCA a Bony moc ráda jezdí autem. Díky Bonynce se Elinka dost zklidnila a naučila se víc důvěřovat jak zvířatům, tak i lidem. Zlepšila se jí i motorika a snaží se i trochu mluvit /zatím nic moc, ale je to snad jenom začátek.../. Bonynka pořád moc dobře podává co upadne, otevírá dveře a nosí věci na místo, je to prostě pohodový pes. V zimě měla méně pohybu, tak to teď doháníme, aby byla zase v kondici.

Zdravíme TLAPKY
s pozdravem Elinka, Jarka a Bonynka