Dusty ve výchově
Ahoj Tlapky,
z Prahy se Vám hlásí Dusty. Ještě mě neznáte, protože jsem v předvýchově nový.
Panička mě dostala teprve minulý týden, ale musím říct, že se mi u ní moc líbí a už jsme kamarádi. Doma má spoustu zajímavých věcí, které by se tak krásně kousali, hlavně kytky s dlouhými šlahounyJ Ale to mi nedovolí, pořád slyším jen ne a nesmíš…jo a už jsem dostal i na zadek, protože jsem dva ty šlahouny utrhl…Moc to nebolelo, ale dělal jsem že jo a taky jsem trochu plakal, aby si jako panička nemyslela..ale ona se nedala nachytat a vůbec mě neutěšovala…jen říkala něco o tom, že bych si na ní musel „trochu víc přivstat“, ale to nevím co znamená…
Jinak tu mám děsně nabitý program – pořád doma něco objevuju a hraju si a s paničkou jezdím do práce, musím jet autobusem a metrem a pak zase autobusem – no je to únavné, ale ještě se většinou nosím a v autobuse spím paničce na klíně, tak se to dá vydržet.
Pracujeme v takové ohromné budově, O2 se prý jmenuje, no a to byste koukali co tu všechno máme..třeba skleněné výtahy, ty se mi líbí, koukám kam jedeme a vůbec se nebojím..
A co je tu lidí! A všichni říkají jaký jsem roztomilý a mazlili by se se mnou, ale to jim panička zakazuje….taky kvůli tomu musím nosit takovou protivnou oranžovou vestu, aby jako lidi věděli že jsem budoucí asisťák a nehladili mě. Panička říká, že mi moc sluší, ale já nevím…nějak se v ní necítím..
No v práci jsem většinou hodný…mám zakázáno se toulat po kanceláři, i když je tu moc zajímavých věcí, tak většinou ležím u paničky pod stolem. Ale to taky nerada vidí, protože tam je spousta kabelů a ty se tak prima koušou..jenže to hned zase slyším ne a nesmíš…a když nedám pokoj, tak mě zavře do přepravky.
A tu já hrozně nemám rád…spí se v ní dobře, ale když se probudím, tak je tam nuda a nikdo si se mnou nehraje a tak kňučím a pištím a taky vyju…a panička mě chvilku utěšuje, pak se zlobí, ale nakonec mě vždycky vyndá. A dělám to tak i doma, mě se prostě ta bedna nelíbí a nelíbí a já v ní nebudu a nebudu. Jen v noci, to už je tam fajn, už ani nechodím čůrat, spím hezky až do rána..ale jak zazvoní budík a panička vstává tak zase kňučím a kňučím a panička říká, že má se mnou trápení a že nás sousedi nebudou mít rádi.
Na procházky ještě moc nechodíme, protože je venku zima a protože nemám ještě všechno očkování, ale už jsem se seznámil se svým budoucím kamarádem Angelem – to je portugalský vodní pes, takový můj vzdálený příbuzný. Vypadá jako fajn parťák, ale je proti mně ještě moc veliký a takový divoký a já se ho zatím trochu bál. Tak mi panička slíbila, že mě k němu bude brát až ještě trochu vyrostu. Už se těším, bude teplo a sluníčko a bude fajn mít kamaráda na hraní.
Mám za ten týden prostě spoustu zážitků, už jsem jel dokonce i vlakem a s páníčkem a s paničkou jsme byli na chalupě, tam se mi líbilo, máme velkou zahradu a je tam moc zajímavých věcí. A panička mi slíbila, že tam budeme jezdit často. To se těším.
Tak to už by pro dnešek stačilo, pokračování příštěJ
Mějte se moc hezky, pozdravujte moje sourozence a těším se, až se s Vámi se všemi potkám v dubnu osobně.
Pac posílá Dusty a jeho panička Pavla
