První dopis od Doda
Ahoj všem,
říkají mi Dodo ("vzpomínka na DObrou DOvolenou"), doma mě prý budou oslovovat Dodo, Dodýsy nebo občas také Jozef, podle písničky "Jozef, moj kochaný" od Čechomoru. Sice nevím, co to ten Čechomor je, ale určitě to bude něco skvělého a k sežrání, jako já, když jsem po jejich písni pojmenovaný.
Já a mojich 11 sourozenců jsme se narodili 25. března ráno, stejný den večer se naší psí tetě narodilo dalších 12 štěňátek, takže nás celkem vyrůstá spolu 24 černých a hnědých flatíků. Aspoň u nás není nuda a když jsme trochu povyrostli, začali se na nás jezdit dívat potenciální majitelé.
Na mě se přijeli ti moji podívat v ponděli 7. května, to mi bylo šest týdnů. Pojedu do Prahy studovat přípravný obor asistenční pes, stejně jako můj velký vzor, o rok a půl starší Bobeš Taky pocházel z mého rodného domu, taky studoval v Praze a koukněte, kam to dotáhl, za chvíli bude skládat závěrečné zkoušky a bude z něj opravdový asistenční pes.
Ale abych mohl opustit svou maminku i chovatelku, musím pár týdnů počkat, až budu mít ten správný věk. Pak se vydám do víru velkoměsta a nic mě už nezastaví- budu chodit na vodítku a halti u nohy, podávat cokoliv po mně budou chtít, jezdit autobusem, tramvají i metrem, chodit nakupovat do opravdových obchodů a možní si i občas vyrazím do zoo, kina, divadla či na koncert nebo výlet do přírody.
Tak mi držte palce, ať se mi vše povede. Příště Vám snad už budu psát jako Pražák, váš Dodýsek.
