Dodo nad Sázavou
Ahoj všem,
poslední náš kempovací výlet byl do mého oblíbeného kraje (oblíbeného, jelikož jsem se tam narodil, a navíc je tam krásně), na Vysočinu.
Nejdříve jsme zavítali do zoo Jihlava. Když jsme zastavili na parkovišti, vyndaly mě z auta, dali mi vodítko, a než stačily vyndat ostatní věci, skočil jsem zpět do auta. Zkusil jsem, jestli by mě tam nenechaly, abych nemusel s nimi koukat na zvířata. Bohužel to neprošlo a už za pár minut na pokladně hlásily, že mají s sebou asistenčního psa.
Ale nakonec to byla zábava, mám fotku se žirafou a jelikož jsem při focení pohnul hlavou máme tam stejné uši, viděl jsem velmi zblízka medvěda malajského, s tím mám zase podobnou barvu a jen silou vůle jsem donutil levhartici, aby vstala. Fungovalo to překvapivě rychle. Celou dobu ležela jen tak na kameni a 3 její koťata si hrála u skla kousek dál od ní. Pak najednou vstala a začala běhat kolem skla a hledat mě, ale stejně jako já neviděl jí, jelikož se mi před sklo nahrnuli lidi, ani ona neviděla mě, protože mě Lenka radši odvedla o kus dál. Taky tam měli tygřata, přibližně jen o tři dny mladší než jsem byl já, ale ty jsem moc neviděl jelikož byli schovaný v prostoru mezi vnitřním a venkovním výběhem a ven jim čouhala jen část nohou, ty měli přibližně stejně velké jako já. Jejich máma byla schovaná ve vnitřním pavilonu, ale tam jsem nešel, jelikož tam nebylo moc možností, kam zdrhat a o titulek v novinách "Asistenční pes způsobil smrt tyga v zoo" fakt nestojím.
Cestou zpátky jsme procházeli kolem babiččina dvorku a tam jim po střeše kurníku volně pobíhali tamaríni, kterým jsem se velmi líbil. Neustále se na mě chodili koukat a pak odbíhali a zase se vraceli. Taky se mi líbili, ale kdybych to dal na najevo a třeba si s nimi chtěl pohrát, asi by je moje rodina viděla naposledy.
Večer jsme se ubytovali v již vyzkoušeném tábořišti Stvořidla přímo u Sázavy, abychom to měli blízko na další výlet, a druhý den jsme si udělali celošlapací výlet s krycím názvem Melechov. Přímo z kempu totiž vede žlutá turistická trasa k zeměměřické věži Melechov, odtud je to pouhých pár metrů na opravdový vrchol Melechov. Tam jsme si trochu odpočinuli a po zelené šli opět kolem věže k zřícenině tvrze Melechov.
Zde jsme opět načerpali trochu sil a tekutin z vlastních zásob a vydali jsme se na poslední úsek, od zříceniny do kempu.. Cestou jsme však objevili zvířecí stopy v bahně. S tímto úžasným úkazem jsem se prostě musel vyfotit a sám jsem si lehl přímo do těch stop, Lenka sice nebyla moc nadšená, jelikož si ty stopy chtěla nejdříve prohlédnout, ale vyfotila mě.
Večer jsme si trochu odpočinuli u stanu a pak se šli ještě projít kolem vody a já jsem si našel skvělej kámen, na který jsem si sám vylezl a Lenka mě vyfotila, pak mi ovšem fotku zkazila svojí přítomností, prý pomsta za stopy.
Poslední den jsme si udělali ještě pár důkazových fotek a vydali se do Ledče nad Sázavou, podívat se na hrad. Nejdříve jsme se šli podívat na vyhlídku přes Sázavu, abychom viděli hrad z dálky a pak teprve se podívat na nádvoří. Na zakončení výletu jsme si dali ještě zmrzlinu na náměstí a pak hurá domů.
Tak zdar u dalších mých rozmanitých zážitků, Dodánek.
