Dodo na spinningu
Zdravím kamarádi,
zase uběhl další měsíc, zase jsem o něco povyrostl, zase jsem toho spoustu zažil a zase je na čase, Vám o tom napsat a podělit se s Vámi o moje zážitky.
V listopadu si na mě opět vymysleli nějaké novinky, jednou spíme až do 9 a jindy vstáváme už v 5 a jedeme na nákup. Respektive v pět vstávala Lenka a než se připraví, to je dost dlouhá doba, po kterou jsem ještě spal. Definitivně jsem vstával "až" v půl šesté, takže z postele rovnou na autobus. Ale řeknu Vám, takhle po ránu je ten svět docela divný. Když chodíme večer, je sice tma, ale živo, kolem jezdí auta, mluví lidí, cvakají semafory. Ale tentokrát bylo takové ticho, že jsem se i lekl, když někdo zavřel dveře od auta.
K Tescu jsme dorazili akorát chvilku po šesté, když končila panička po noční, společně jsme došli nakoupit, na krámě bylo minimum lidí a příjemné ticho. Před odchodem jsem se ještě vyfotil s ježkem, který měl na trakaří jablíčko mojí velikosti. A ze mě si dělají legraci, že jsem jak koník.
Čas od času také zajdeme do knihovny, kde ale musím dávat velký pozor, nejen abych příliš neotravoval ostatní návštěvníky, ale hlavně na knížky, paní knihovnice by asi nebyly moc nadšené, kdybych ocasem shodil knihu z regálu a pak jí tlamou podal jakože upadla.
Ke konci měsíce jsme jeli na Vyšehrad na Spinning pro Pomocné tlapky, podívat se, jak se ostatní krásně potí a já tam jel jako psí zástupce Tlapek. Bloncce od Hanky se prý nechtělo, tak jsme musel pracovat já černoch Dodo. V lidské říši by to bylo bráno jako rasová diskriminace. Já si však pořádně užil a poznal jsem plno nových lidí, například pána, který dělá krav magu (nebo něco takového) a přesto se neubránil flatímu objetí.
Pár dní poté napadl sníh, a tak se mohl uskutečnit Lenky nápad na PF, který měla již od půlky listopadu - černý pes, bílý obojek a zasněžená krajina, to vše v černobílém filtru. V sobotu ráno před první adventní nedělí jsme vyrazili vlakem do Pikovic a pak se projít nahoru do kopce do Petrova. Prostě se jen tak toulat přírodou..
Cestou zpátky jsme šli až k Sázavě, která byla dokonce i částečně zmrzlá, bylo to však ideální scenérie vhodná na pozadí PFka, žlutou halti, kterou jsem měl do té doby na sobě vyměnili za černou a jelikož se nám nepodařilo sehnat vyhovující bílý obojek, kolem krku jsem dostal bílou látkovou tašku s obrázky Čechomoru, která však na mém krku vypadala spíš jako šátek při nachlazení. Ale fotky se prý povedli a FP bude dokonalé.
Cestou na nádraží jsem se ještě vyfotil s Medníkem v dáli, pokud to stihnu, tak se tam nejspíš na jaře půjdeme podívat na Kandík psí zub, já bych však raději Medovník na Dodánkův psí zub. Třeba mi ho ale donese Ježíšek.
Krásné Vánoce a úspěšný nový rok přeje Dodo s rodinou.
PS: ty hezké fotky ze spinningu jsem si vypůjčil od strejdy Hejvyho a jejich autorem je Jiří Křivánek
