Dodo na jarních prázdninách
Ahoj přátelé,
konečně i my jsme se dočkali jarních prázdnin a stejně jako ty Vánoční i část těchto jsme trávili v Plzenci ve služebním bytě. První den jsme si udělali menší výlet po okolí kolem Nového a Starého rybníku, poté přes hráz mezi rybníky a lesem jsme se dostali až na zasněžené pole u Sedlce.
Další den jsme si udělali výlet po Plzenci, nejdříve k soše Sv. Blažeje, na místě, kde stojí kdysi býval i jeho kostel, teď je tam jen deska s nákresem půdorysu. Od sochy jsme pokračovali do lesa k Andrejškám a přes Andrejšky jsme se opět dostali k Otysovu lomu. Sice zmizelo dříví na oheň, ale větší problém byl ten, že jsme opět neměli ty buřty na opékání. Prý bychom stejně u rozdělaného ohně vypadali jako dvanáct měsíčků, vzhledem k tomu, že v okolí byl ještě sníh..
Domů jsme se vraceli přes Skalní stezku a udělali jsme si malou zastávku u Mohyly, kterou hlídal kamenný had. Před odchodem jsem mu omylem rozbořil ocas a panička a Lenka si ze mě udělali legraci, že jsem najednou prokletý a přijdou si pro mě keltští druidi. Ale vzhledem k tomu, že jsem ještě tady, to byl pouze chabý žert.
Poslední výlet byl do okolí zámku Kozel. Autem jsme se přesunuli do Šťáhlav, nechali ho na parkovišti u Kozla a vydali se na pěší procházku. Nejdříve kolem Lopatského rybníku, při hezkém počasí si prý lze zapůjčit lodičky a projet se po hladině, takže nevím, co se jim na současném počasí nelíbilo počasí: nesněžilo, obloha krásně modrá a voda krásně zamrzlá.
Po modré turistické značce jsme se dostali až ke zřícenině hradu Lopata. Nahoru na hrad se muselo po dřevěné lávce, tu já zvládl s nadšením. Nejdříve jsme si přečetli informační tabuli, zapsali se do pamětní knihy a pak se Lenka vydala na průzkum hradu.
V druhé části byl velký kulovitý kráter, nejspíše pozůstatek po věži. Někdo z předchozích návštěvníků do něj dal slámu a tři velká polystyrenová vajíčka a vyrobil tak hnízdo. No a Lenku nenapadlo nic lepšího, než mě tam posadit a udělat si legraci, že tam hnízdí pták Dodo. Takže až se tam třeba vypravíte, možná tam již naleznete tři malá Dodáčata.
Z Lopaty jsme to vzali ještě na Mariinu skálu, příjemný altán na vrcholu skály, ze kterého byl příjemný výhled do okolí. Lenku například velmi zaujala stavba na jednom z kopců a prý až zjistí, co to vlastně je, tak se tam nejspíš vypravíme na další výlet. Zpátky ke Kozlu jsme se ještě zastavili u mohylového pohřebiště a poté jsme měli ještě menší zastávku u tabule na naučné stezce Okolo Kozlu.
K autu jsme se dostali přes zámecký park Kozla, v parku jsem se však musel vyfotit u informační tabule, která dokonce i mluvila, nejdříve řekla strohé "zde stojíte" a pak dodala pár zajímavých informací o okolních památkách.
Po výletě jsem padl do pelíšku a odpočíval, abych měl pak ještě dost síly jít se podívat na ten "superúplněk". Zářil skoro stejně jako pouliční lampy, ale jinak nic výjimečného a i v noci se pěkně spalo.
Po prázdninách mi dali pár dnů odpočinek a pak mě ještě vytáhli do Ikey,
pac a pusu Dodo; pes, nikoliv pták.
