Šestý rok s Dianou

Tak už je to zase další rok, již jsme prožili společně s naším andílkem Dianou 6 let. Během tohoto roku se neodehrálo moc věcí, jak pozitivních tak i negativních. Jisté je, že vše nás ještě více utvrdilo, že Diana je pro nás jak oporou, tak i pomocníkem a léčitelem jak po stránce zdravotní tak i psychické.

Začátek roku probíhal ve starých kolejích. Diana je přes týden doma s rodiči a v pátek si mě vyzvedává na internátu a v neděli mě zase doprovází zpátky, stále mě doprovází k lékařům i na spoustu akcí a nákupy. Vše zvládala s naprostou suverenitou. Jen období Vánoc a Silvestra nemusí.

Když nejsem přes týden doma tak Dianka hlídá mojí mamku a pomáhá jí při běžném životě. Mám tím namysli, že mamka jí dává úkoly, které by Dianka dělala pro mě. Mamka tvrdí, že ji musí udržovat v práci, aby nezapomněla, k čemu je cvičená.

Mamka mi říkala, že Dianka jí zachránila při pádu. Když se vracela s Diankou z procházky, tak v chodbě zakopla a jak padala, tak Diana se o ní ze strany opřela, tak si mamka zranila jen rameno, protože jinak by spadla celým tělem na zem a mohla dopadnout hůř.

Když jsem o víkendech a prázdninách doma, tak Dianka se ode mně nehne. Stále po mě pokukuje a čeká, jestli dostane nějaký povel, ale je pravda, že občas jí nemusím nic říct, jen se na sebe podíváme a Diana už ví co má dělat a co potřebuji. Nejví zbožňuje, když se spolu mazlíme a já jí drbu bříško, to je v sedmém nebi.

Nyní mám přítele a Dianka ze začátku žárlila, ale přijala ho. Jelikož je také na vozíčku, tak pomáhá i jemu. On doma sdělil, že by si chtěl také zažádat o asistenčního psa, ale řekli mu, že musí počkat až nebudou mít Matyldu. Mají totiž dva psíky a zrovna nejsou moc kamarádský.

Na závěr bych jen dodala, že Dianka je to nejkrásnější, co nás potkalo. Během života s ní po boku nám ukázala, že umí nejen pomáhat, ale také umí vykouzlit lidem úsmev na tváři.

Alice a Diana Mojžíšovi