Peterkovi a Denis
Zdravíme Vás!
Opět nastal čas podat hlášení o tom jak se nám daří. Myslím si že to zvládáme dobře, dokonce jsme nabyli dojmu, že i na sociální zprávě vzali na vědomí, že nemáme toho psího přítele jen pro srandu, ale plní svou funkci pomocníka, který je opravdu zapotřebí. Byla jsem u nás v Břeclavi na úřadu a čekali jsme s Deniskem až přijdeme na řadu, bylo poledne a měli oběd. Bylo nás tam několik. V tom se otevřely dveře, vyšla úřednice a šla rovnou ke mě s Deniskem a ptala se co potřebujeme a jestli se nám někdo věnuje, no a ochotně nás obsloužila, aniž bych musela vstát z pohovky. Za chvíli došla i s lejstry, které jsem potřebovala. Psa si pohladila, řekla jak je krásný a hodný a rozloučili jsme se a každá jsme si šli po svém.
No jak víte nedávno byl v Brně Rehaprotec a my se byli na něm ukázat, jak vypadáme za toho půl roku, co jsme spolu všichni. Byli jsme pochváleni, že pejsek je poslušný, dobře reaguje na povely, jen že je silnější a měl by ubrat na váze. Ale že jinak je naprosto v pohodě. V úterý jsem byla nechat vyměnit gumy na autě a pejska jsem měla sebou. Náš automechanik ho chtěl vidět, jelikož slyšel, že je něčím nevšední. Nejen barvou a srstí která se mu leskne jak by byl něčím naleštěn, ale i tím něčím zvláštním co z něho doopravdy vychází. Když je člověk v jeho velké blízkosti a je nějak neklidný, tak se na mou duši po chvíli tak nějak uklidní a je schopen se soustředit na to co chtěl dělat a to úplně v klidu. Řekl, že je opravdu takový co slyšel, že lidi nelžou! A za to opravdu vděčíme našim cvičitelům z Pomocných Tlapek a samozřejmě všem našim sponzorům. Tak se zatím mějte moc všichni dobře a mrkněte na pár fotek které jsem Vám připojila, jsou z toho Rehaprotecu.
S pozdravem a velkým díkem za vše se loučí a zdraví
manželé Peterkovi, Denis a zbytek naší havěti.
V Lednici 23. 5. 2013
