Druhý měsíc s Dejlem

Už je to druhý měsíc, co jsme společně s Dejlem.
Pomalu a postupně to začíná být lepší a lepší, vím, že doba sžívání je pro nás oba náročná. Dejl už se mnou zažil spoustu věcí, Navštívil po mém boku mnoho lékařských ordinací a všude ho vítali s otevřenou náručí. Dejlovi se nelíbí, že ještě nedovoluji nikomu, aby ho hladil, ono ho to hodně rozptyluje. Já mu to ale vždy vynahradím sama.

Dejl byl se mnou i u voleb. Byl zklamaný, že mu nedali volební lístky. Také u nás napadl sníh a Dejlovi se moc zamlouval. Nyní je spokojený , protože už zná mé návyky, a občas ho už ani nemusím povelovat, co od něj požaduji. Automaticky mi podá hůl, pomůže při svlékání. Já ho za to vždy chválím a někdy se i dlouho mazlíme, aby věděl, že ho mám ráda a jsem ráda, že mi pomáhá.

Samozřejmě jsou i chvíle, kdy se mladý pejsek zapomene, že je zrovna v práci, ale to mu rázně připomenu, jak se má chovat.

Vím, že s ním mám život veselejší a nemusím se bát nikam chodit, protože je tu stále Dejl.