Pozdrav z lázní
menu

Pozdrav z lázní

Musím se s vámi podělit o spoustu nových zážitků. Jsem s paničkou v lázních. Cesta do Rajeckých Teplic je prý dlouhá, ale já si to nemyslím. Trochu víc jsem se prospal a už jsme vystupovali. Bylo dost teplo, tak jsem hned zalehl na dlaždičky v koupelně. Panička chodila do auta a zpátky a pořád něco nosila. Proč tolik věcí? Vždyť stačí miska, granulky, pelíšek a plyšové myši…

Bydlíme v obrovském krásném hotelu, všude samé koberce, kolem rozlehlý anglický park a tak prý se také podle toho musím chovat. Pokaždé, když jdeme z pokoje, musím být celý oblečený – košilku, obojek, haltinu. Zkoušel jsem naznačit paničce, že je to dost otrava a tak jsem se schovával za dveře a couval, když začalo oblékání. Nezabralo to a tak jsem to vzdal.

Při první procházce jsme narazili na tabulku s přeškrtnutým pejskem a s nápisem „vodenie psov zakázané“. A také do jídelny prý psi nesmí. Oni asi neví, že já nejsem jen tak obyčejný pes. Panička se pokusila vysvětlit paní ředitelce hotelu, co že jsem vlastně zač a že jsem budoucí asistenční pes. Nejsem si jistý, že všechno správně pochopila. Všude sice smím bez omezení, ale do jídelny ani náhodou. Prý že kvůli hygieně.

Jinak je tu moc fajn. Pořád potkáváme hodně lidí. Líbí se jim, jak se umím chovat a hezky chodím u nohy. To je přece normálka, vždyť za chvíli už mi bude devět měsíců. Moc se zajímají, proč nosím tu košilku a tak panička každý den někomu vysvětluje, že jsem budoucí asisťák a co všechno se jednou naučím, abych pomohl k soběstačnosti svému budoucímu páníčkovi. Jo a taky, že na mě nesmí mlaskat a hladit mě. Už to umím nazpaměť.

Nejvíc se mi líbí výlety. Jezdíme s paničkou do okolí, kde jsou louky a lesní cesty. Tady se může běhat a lumpačit. To se v parku nedá. I když mě tu někdy panička pustí na volno, stejně chodím po cestičkách, jen občas čuchnu kousek do trávy. Nejsem přece žádný vesnický Alík, abych lítal po parku.

Doufám, že jsem tady všem ukázal, jak hezky se umí chovat asistenční pes. Kdyby sem někdy přijel klient se psem, aby už nemusel „chyžným“ vysvětlovat, že se ho opravdu nemusí bát a klidně vyluxovat nebo prosit personál jídelny o přístup.

Tak a končím. Panička jde do bazénu a já se zatím hezky prospím v boudičce.

Lázeňský švihák Danny