Pavel a Danny
menu

Pavel a Danny

Dobrý den paní Pirnerová,
můj život je nekončící běh na dlouhou trať. Po absolvování autoškoly jsem získal zaměstnání v programu Škoda Handy, dostal jsem i služební auto Škoda Fábia, které mohu používat i pro svoje soukromé jízdy. Nejvíce nové auto snad ocenil Dann. Při naložení tricyklu má v tomto autě dostatek místa i on. Moje velké pracovní vytížení kompenzuji odjezdem na chatu na Pardubicko. Na zahradě si s Danem tyto volné chvilky užíváme jako nikdy. Trochu lenošíme, spíme dlouho, něco málo si uvaříme, něco málo uděláme, ale hlavně jsme celý den spolu, odpočíváme a nabíráme sílu na další pracovní týden. Při odjezdu je Dann vždy trochu smutný a ani se mu nechce moc do auta. Tuší, že se asi vracíme do naší malé garsonky. Ale že je Dann poslušný pes, tak nakonec do auta vyskočí a hned raději ulehne a celou cestu domů prospí. Jezdíme teď spolu v autě hodně, takže pro Danna už to není až tak zajímavé jako když jsem měl ještě malého Opla, kdy skoro celou cestu koukal z okénka na ubíhající krajinu. Teď většinou v autě lehne a spí. Pokud bude ještě rozumné počasí, tak budeme s Dannem do poslední chvíle jezdit na víkendy na chatu. Bohužel nám ale asi tato idylka brzy skončí a budeme tak zase standardně fungovat v Čakovicích. Takový je prostě život.
Paní Pirnerová, to je asi z našeho života vše. Dann je v pohodě, já se snažím na vše zapomenout hlavně prací a proto ten čas pro nás tak běží a běží.

Děkuji Pavel a Danny