Tom a Cleo po půl roce

Milé Tlapky,
píšeme vám v čase letních prázdnin, kdy moc všichni odpočíváme po celém náročném školním roce. V minulé zprávě jsem zmínila, že se Tom dostal na svoji vysněnou střední školu – všeobecné Waldorfské lyceum. Tato škola je ale až v Příbrami a Tom tam tedy denně z Prahy dojížděl... Není však sám, je více spolužáků i někteří pedagogové, kteří též dojíždí, a to nejen z Prahy. Nicméně – bylo to opravdu náročné po více stránkách. Například celá denní časová organizace dojíždění, školních povinností, mé práce, péče o domácnost, a i též péče nejen o Clea. Všechno jsme ale nakonec zvládli. Tom to zvládl. A jsem moc ráda, jak se v tomto náročném programu dokázal postarat spolu se mnou i o Clea.

Provázela nás však měsíce ještě jedna náročná událost… Náš maličký pejsek, fenečka Koňulka, kterou jsme měli v rodině od Tomových 5 roků, vážně onemocněla. Téměř půl roku jsme se o ní s Tomem denně starali, moc jsme si přáli, aby jí bylo dobře a uzdravila se. Bylo to dlouhé období, kdy jsme nevěděli, jak to bude dalších hodinách, zítra, v noci, každou chvíli jsme byli na veterině atd. Bylo to velmi náročné, smutné, a i pro všechny vyčerpávající období. V březnu jsme se s Koňulkou rozloučili.
Tom moc plakal, ale už je to za námi a navždy si ji budeme nosit v srdíčku. Byl to úžasný milující pejsek, na kterého budeme vždy s láskou vzpomínat.

Události s Koňulkou samozřejmě ovlivnili celou naši rodinu. Neměli jsme již skoro na nic čas, sotva jsme to zvládali. Ostatní zvířátka v rodině jako Cleo a kocourek Mauglí toto vše též vnímali a po odchodu Koňulky přišlo období, kdy se to vše muselo znovu u nás doma jaksi přespořádat, všichni si museli zvyknout na novou domácí situaci. Cleo nám také během toho náročného půl ročního období trochu přibral. Ale dnes už uplynulo pár měsíců a už je zase znovu na své váze a ve skvělé kondici.
Pro Toma to však byla i cenná životní zkušenost – viděl a denně prožíval, že kdybychom si vzájemně nepomáhali, nespolupracovali, vůbec bychom to nezvládli. Také viděl, s jakou láskou, péčí, a i upozadění svých osobních potřeb, je třeba se někdy postarat o druhého a jaký to má hluboký význam.

Když jsem začala psát tuto zprávu, tak jsem si najednou i uvědomila, že nemáme téměř vůbec žádné fotky... To období bylo tak plné všeho, že jsem úplně zapomněla fotit. I vánoční období jsme prožívali nestandardně – pár týdnů s covidem v rodině, a tak péčí nejen o Koňulku…museli nám pomáhat přátelé.

Během tohoto jara jsme zvládli přijet do Pomocných tlapek na přezkoušení do Plzně, kde se Tomovi moc líbilo a měl radost, nejen že to s Cleem hezky zvládli, ale také, že viděl znovu všechny trenéry a paní ředitelku Hanku Tomovi totiž bylo v lednu i 18 roků- to je velká změna. Nádherným zážitkem byl letos též pobyt u moře na Ostrově Elba, kde nám cestovní kancelář umožnila vzít Clea s sebou.

Teď v červenci o prázdninách jsme také vyjeli i s Cleem na skvělou velkou svatbu, která se konala 2 dny v kempu u Sázavy. To byla skvělá akce! Cleo byl celý den, obřad i oslavu s námi, také tancoval, radoval se a hrál si i dalšími pejsky, kteří také byli na svatbě. Bohužel jsem zapomněla fotit… Na fotky od svatební fotografky ještě čekáme a třeba tam najdeme něco zajímavého – rádu budu potom dodatečně sdílet. Tom si také našel na začátku prázdnin nového kamaráda Filipa, kterého Tom s Cleem tak hluboce inspirovali, že si aktuálně moc přeje mít také asistenčního pejska. Jeho maminka mu už pomáhá vyplňovat žádost do Pomocných tlapek. Kluci si spolu udělali krásnou fotku u parku Stromovka v Praze.

Občas se také v létě chodíme koupat a Cleo je tak šikovný – vysvětlili jsme mu, že je třeba dávat pozor na množství sluníčka a on to bez problému respektuje.
Jinak stále denně pokračuje Tomův a Cleův tzv. gaučing – toto oba prostě milují – a jak je vidět z fotek společně i jednotlivě.

Čekají nás další krásné letní výlety – s radostí doplním průběžně fotky a přidám do příští zprávy. Přejeme vám všem v Pomocných tlapkách krásné léto!
S úctou,
Tom