Dopis od Martíškových
menu

Dopis od Martíškových

Zdravíme Pomocné tlapky!

Tak tedy jak se daří našemu týmu??

Věřím, že dobře. Vlastík se za ten rok naučil zavolat na Citu a to pořádně. Poznal Citino tělo, takže když polohujeme, tak Vlastík řekne kde má loktík, stehýno (jak říká) atd. Naučil se nové povely, začal používat ve své heslovité mluvě nová slova. Když byl Vlastík v nemocnici a Cita doma, bylo to poprvé, kdy byli od sebe. Cita doma kňourala, byla velice neklidná. Babička s ní musela i spát. Vlastíkova slova po probuzení z narkózy byla Cita a Adámek (bráška). Po příchodu z nemocnice domů byla Cita jako dělová koule, bylo obrovské vítání. Takže od té doby, když někam jdeme, tak Vlastík řekne: "ale Citku sebou!!".

Vlastík miluje hraní s dřevěnými kuličkami a protože má hodně omezený pohyb rukama, tak se snaží házet kuličky tak, aby padly na zem a on slyšel ránu a také Citku jak skáče pro kuličku a podá mu ji. Je škoda, že fotky nemůžou mluvit, tak jsme se rozhodli, že Vám Vlasťu a Citku natočíme. Přála bych si, aby jste mohli vidět, co s takovým klukem udělá pes, tu radost, kterou má, když si s Citou hraje. Jakmile budeme mít natočenou kazetu, tak Vám ji pošleme.

Zdravíme všechny,

Martíškovi