Charlieho letní pozdrav
Ahoj, tak jsem zase tu.
Musím se pořádně omluvit, dlouho jsem se neozval. Tak snad se na mě už nezlobíte, nějak jsem se k tomu nemohl dokopat, ty vedra mě poněkud zmáhají... uf... Ještě, že má panička v tom jejím pokojíčku docela chládek, jinak bych asi umřel vedrem. V obýváku na druhé straně se to ale nedá vydržet ani s větrákem. Takže teď spíše oba odpočíváme, už ani nevím co je to můj pelíšek, protože spím většinou s paničkou... moc se mi tam líbí... i když mě zrovna nechce vzít k sobě, tak já ji vždycky přemluvím a pak je ráda, že mě tam vzala. Tak nevím proč dělá občas cavyky...:)
Na procházce se mnou dlouho nebyla, je pořád unavená a slabá, tak ale aspoň jdu na procházku s tatínkem a maminkou. Přece jenom nějaký ten pohyb potřebuji.
Polohujeme opravdu často, i když to třeba paničce teď moc nepomáhá na únavu, ale za to ji vždy pomůžu od toho jejího třesu a to jsem fakt moc rád. Pokaždé ji pomohu od toho nepříjemného pocitu a pak spolu usneme, no můžu se mít líp? Myslím, že ne :))
Každé ráno, když vstaneme, tak otvírám dveře, jde mi to fakt krásně. Taky mě baví paničce sundavat navečer ponožky, to mě fakt baví hodně :)) Ale hrát si s tou její ponožkou pak nemůžu, to už se jí moc nelíbí, ale mě to nevadí no :)) Hraju si s ní až usne :))) Jsem mazaný :)
No nic, tak já jdu něco dělat, paničce tu něco spadlo, tak jí to budu hezky podávat. Mějte se a zase brzy ahoj.
Charlie :)
