Seznámení s Avi
menu

Seznámení s Avi

Ahoj,
jmenuji se C Avilut Bri-Col Black and White, ale všichni říkají Avi.
Chci vyprávět o prvním setkání s mojí novou paničkou Danielou Machovou. Bylo to minulý weekend (13. – 15. července 2012). V pátek jsme přijeli s Oli a Jirkou na místo setkání. Daniela s maminou už na nás čekali.

Já z naší psí školičky už dobře vím, že jsem asistentka pro paničku na vozíku,ale v bytečku bylo s námi tolik lidiček, že jsem chvíli byla hodně zmatená a nevěděla jsem, co se děje. No, jo vždyť tohle bylo úplně poprvé. Tak nezbylo, než počkat až všichni odejdou. Když mamina Dády, paničce se takhle říká, odešla na chvíli s Oli a Jirkou, hned jsem Dádě začla nosit pantofle maminy. Bylo to prima a Dáda měla velkou radost. :)

Pak jsme spolu šli hned ven do nákupního centra. Zpočátku byla chůze vedle velikánského elektrického vozíku trošku problém, protože jsem se trochu motala do cesty, a moje panička špatně vidí, jsem navíc malinká, tak mě panička neviděla, ale během weekendu jsme to už zvládli a chození u vozíku už mi jde.

Když jsme se vrátili z venku, pomohla jsem Dádě se svlíkáním. Protože jsem chtěla pracovat, tak jsem pořád dokola nosila ovladač od TV, dokud jsem toho neměla dost. Bylo to žůžo!! V sobotu hned ráno jsem se ukázala jako chytrá holka. Daniela se totiž nemůže přesouvat z postele na vozík bez bot, prostě jí to nejde. Poslala mě, ať donesu botičku. TADY JSEM MUSELA VYMYSLET, JAK TO UDĚLAT. Ve školičce mě moji trenéři Renča a Pavel učili, že Dádě mám věci podávat s výskokem. Ale to udělat nešlo, protože bych Dádu povalila. Co teď, co mám dělat, pomyslela jsem si. Dáda seděla na posteli. Dostala jsem nápad. Přinesla jsem botičku, položila ji na postel k levé ruce paničky a trpělivě jsem čekala, až si ji vezme. Nejdřív bota pořád padala, podávala jsem trpělivě znovu a znovu. Nakonec se to povedlo, mohla jsem přinést i druhou botičku. Pomohla jsem vysvléct pyžamo a přinesla Daniele i tričko a kalhoty na obléknutí. Taká jsem pomohla svlíknout kalhoty mamině a odnesla jsem je Dádě. :) Pak jsme šli ven a nakupovat snídani. Doma jsem pak podala Daniele i její tužku, a vůbec jsem do ní nekousla. Super. Jak říká Dáda, jsem malinká, ale moc, moc šikovná. :-))))

Kolem 10. hodiny přišli Renča a Pavel, a my dvě s Danielou jsme jim mohly ukázat, že už jsme skoro sehrané. Podala jsem Daniele hrnek, knížku, ukázala, že umím svlíkat. Otevírala dveře, šuplík i skřínku. Dělali jsme Canisterapii – polohování. Bylo to moc príma. Také jsem Dádě masírovala bolavé nožky.

Po skončení jsme šli ještě ven. Byla jsem pak moc unavená, když jsme přišli, šla jsem odpočívat. V neděli jsem Jirkovi ukázala, jak umím chodit u vozíku. Pak jsme se bohužel už musely s Dádou loučit. :( Musím ještě totiž chodit do školičky a naučit se zvedat nožky na stupačku, mobil za šňůrku a přivést někoho, kdyby se Dádě něco stalo nebo tak.

Už se ale moc těším, až s Danielou budeme spolu a poznám Ebi a Vás všechny ostatní. Milí tlapkáčci a Ivo Králová vychovatelko. Daniela Vám všem posílá veliké poděkování za mě.

Pac a pusu a ahojík příště Avi