Pozdrav od Bruta

Hafoj všem!

Měsíce letí jako voda, tak se zase hlásíme, jak se máme.

Chodíme do velké práce, kde mám spoustu důležitých úkolů: kontaktuju všechny psí i lidské kolegy,  pravidelně musím zjišťovat, jestli někdo nepotřebuje pomazlit, testuju kvalitu dostupných hraček a maximální rychlost běhu na vykachličkovaných chodbách, pomáhám s úklidem, protože lidi občas spoustu věcí válí jen kolem košů a nedají je do nich, a pak taky hodně spím.
Nejlepší je ale ta část s těmi mými kolegy. Jsou to borderkolie Gerda a voříšek Bert. No a co tam dělá panina? Jen tam ťuká do počítače. Občas ty lidi vážně nechápu.

Nejsrandovnější člověk je tam náš technik, který se ze mě snaží udělat hledacího psa. Vždycky mě s paninkou někam posadí a pak mi schovává hračku. Myslí si, že ji nenajdu, ale já na něj vždycky vyzraju. Hledání už mi jde moc dobře. Už jsem se taky polepšil a pomáhám panině i tady v práci. Zkoušel jsem párkrát, že třeba v práci budu moct zlobit, ale panina mě potřebuje všude, tak už to nezkouším.

Oslavili jsme také narozeniny, ty měla panička i já a taky přivezeniny. Měl jsem dokonce dort se svíčkou, byla to mňamka (tedy ten dort, svíčku mě panina ochutnat nenechala).

S nástupem tepla jsem začal shazovat chlupy. A pořád v tom pokračuju. Měl jsem vám na zimu tak hustý kožíšek, že pořád ne a ne vypadat. Panička s páníčkem se mě snaží poctivě česat, ale říkají, že už bych měl být dávno nahatej a přesto je pořád co česat.

Máme za sebou také parádní promoce. Dostal jsem diplom a ukázal, jak jsem šikovný. Nejlepší ale bylo, že jsme viděli spoustu lidských a psích přátel, známých i neznámých. Pomuchlal jsem se s mojí předvychovatelkou Marcelou a vůbec s vámi všemi tlapákami. I když bylo psí počasí, bylo nám s vámi moc dobře.

Nedávno už jsme stihli také první letní dovolenou, byli jsme na Lipně. Bylo to tam bájo, panička se všude dostala a chodili jsme na spoustu výletů. Představte si, že jsem se byl dokonce podívat na zámku Hluboká nad Vltavou, kde paní průvodkyně říkala, že jsem první pejsek na zámku.

Ve volných chvílích s paničkou děláme canisterapii, už mi to dobře jde a panince to pomáhá. Teď sice naštěstí nemá žádnou velkou bolístku, ale moje mazlení potřebuje pořád. Když je pěkně, chodíme si také házet s frisbeem nebo se jen tak spolu válíme v trávě venku. Nesmí ale být moc horko.
Jak je moc horko tak jsem rád, když můžeme být doma. Chodíme jen do práce a z práce a projít se jdeme až večer po večeři. Venku mě jinak pálí na chodníku ťapičky, těžko se mi dýchá a občas mám pocit, že se mi začne kouřit z kožichu.

A někdy v takovémto vedru dokonce vidíme pejska čekat na páníčka v autě. To je hrůza! Všem páníčkům vzkazuju – pokud máte rádi své psí přátele stejně, jako oni Vás, nechte je radši doma, než aby na vás čekali v horkém autě! Vždyť se tam i za malou chviličku můžeme doslova uvařit.

Brzy náš čeká další dovolená, a to v Lednicko-Valtickém areálu. Moc se těším do těch krásných zahrad! Přeji Vám, abyste si se svými páníčky léto taky co možná nejvíc užili, aby vás nepíchla žádná vosa (mě píchla, tak vím o čem mluvím) a abyste načerpali hodně slunečních sil na další tlapkání a pečlivé pomáhání!

Brut  Dády Maškové

1 / 2