Hafný a peselý nový rok všem!
menu

Hafný a peselý nový rok všem!

Píši vám, jak jsme se zase od prázdnin měli.

V září byla panička s páníčkem na dovolené a já na prázdninách. Moc se nám všem navzájem stýskalo, ale byl to jen týden a já měl báječné prázdniny, na kterých jsem si ne jen odpočal, ale dokonce navštívil malé děti ve školní družině. Tam vám měli hraček!

Když se panina vrátila, málem jsem ji umazlil. Až tehdy mi pořádně došlo, jak moc mi chyběla a pak jsem ji pořád hlídal, aby už mi nikam s páníčkem neodjela.
Brzy jsme se ale vrátili do pracovních kolejí a začali také podnikat další věci.

Takovou je například to, že teď chodím každý pátek pracovat za dětma ze speciální školy Ibsenova. Tyhle děti i jejich paní učitelka a asistentka jsou moc fajn, často se smějí a některé z nich můžu úplně pusinkovat. Mnoho z nich jsem si moc oblíbil.
Protože mám na starosti dětí víc, někdy úplně nevím, komu přesně se mám zrovna věnovat, kdo na mě mluví a koho mám poslouchat. Ale je tam panička a ta mi to vždycky připomene. Hrajeme různé hry, nejlepší je házená, při které já chytám nebo taky „lumpárna", kdy mají děti po těle schované dobroty a já je hledám.
Pracujeme ale i úplně opravdově. Děti se učí mě oblékat, dokonce například umí poznávat barvy mých různých doplňků v angličtině, učí se chodit se mnou na vodítku a ve slalomu jim zase pomáhám zapamatovat si, kde je doleva a kam vpravo. To já umím moc dobře.
Nebo se mazlíme, to je ta nejlepší část.

Když nejsme doma, v práci nebo s dětmi, jezdíme do Prahy, kam chodí do školy panička. Dohlížím, aby se pořádně učila a taky jí dělám důležitého pomocníka na cestu ve vlaku. Když jsem s paničkou, nemůže totiž nikdo říct, že jet nesmí, protože je bez asistenta. Tohle cestování už máme taky zmáknuté a na nádražích už nás dobře znají.

Mezi tím vším pracovním týdnem taky svědomitě pomáhám paničce. Tak třeba, jak jsme se měli před Vánoci?
Panička mě vezme na procházku a já se přivedu zpět. Nosit vodítko mě moc baví a naše dveře najdu bez chybičky. Mám taky novou kamarádku, která s námi byla venku, jmenuje se Anetka a hráli jsme si s balónkem. Až přijdeme, zavřu dveře, pěkně se do toho opřu, aby to pořádně cvaklo. Pěkně podám paničce klíče a zkontrolujeme prádlo v pračce. Ještě taky zamést, upéct cukroví a zabalit dárky. U všeho jsem nepostradatelný pomocník.

Na Štědrý den jsme s páníčkem nedočkavě čekali na Ježíška. Panička mě pěkně vyparádila, celé to bylo takové slavnostní. A když to přišlo a já pomohl tahat papír, ukázalo se i, že jsem byl určitě moc hodný. Dostal jsem totiž velikou dobrotu a taky nový řetízek na krk.
Ale povím vám tajemství. Ve skutečnosti mi to nepřinesl Ježíšek, ale panička. Jsem totiž její láska.
A ona moje.

Brut „ Mašků"