Život s Borou

Dobrý den.
Slíbila jsem, že napíši, jak žijeme.

Moc se nám líbilo na letošní promoci. Přestože nám počasí nepřálo, tak za nás všechny z rodiny, mohu ráda prohlásit, že všechno bylo fajn. Sice jsem byla překvapená, že jsme s Filípkem byli první na řadě. Ale nakonec všechno bylo hezké. Syn David rád běhal pro občerstvení. Nosil nám jídlo, běhal dolů po schodech a výtahem nahoru. Dokonce donesl babičce i pivo. Borka ze začátku byla ze známých lidí z Tlapek rozevlátá a chvíli se zdálo, že jsme nechali doma vychování. Během půlhodinky se uklidnila. Ohromnou radost jme měli ze setkání s paní vychovatelkou, která měla Borku na výchově do roka. Ta se k ní měla a paní měla radost, že jí poznala. Poseděli jsme a popovídaly si o všem. Paní je ráda, že se má Bora dobře a že naštěstí ani moc nepřibrala. Jen se divila, že ze začátku Borka dělala věci, které se nesmí, protože u ní ani u cvičitelů to nedělala. Jako každý chytrý pes si nás testovala. Poslala nám e-mailem fotky, když byla Borka u ní. Byla roztomilé štěně. Během hovoru jsme se zmínila, že Borka málokdy běhá, že chodí vznešeně. Paní vzpomínala, že už jako štěně se nosila noblesně. Z promoce mám opravdu samé hezké vzpomínky, a musím smeknout pomyslný klobouk z hlavy tomu, jak suprově jste to zvládli i přes nepřízeň počasí.

Bohužel se staly i další neblahé situace. 10. 6. 2013 mi umřela maminka. Velice mne to zasáhlo. Musím se přiznat, že jsem měla pocit, jako by to Borka poznala. Další dny se ke mně tulila a pro mne to moc znamenalo.

Zatím je ale všechno při starém. Borka nosí novou a odnáší starou plenu. Spí s Filipem v noci v postýlce. Už mu teda neleze tolik do pusy, ale na druhou stranu je naše logopeda přesvědčena, že mu celkem slušně rozpohybovala spodní čelist a teď je jen na Filipovi, zda začne opravdu kousat. Děláme canisterapii, házíme míčkem a podobně. Borka je naše zlatíčko a bez ní už si to nedokážeme představit.

Rodina Směšných a Borka