Bobeš na prázninách
Ahoj kamarádi,
i když naše cesta na Slovensko skončila, prázdniny pokračovaly dál a my měli naplánováno ještě plno výletů po mé domovině.
Hned první z nich byl opět do zoo. V pondělí ráno jsme si opět zabalili pár věcí na stanování a jeli na sever. První zastávka byla zoo Ústí nad Labem, kde se mi líbilo, nejdříve mi na pokladně dokonce odpustili vstupné, měl jsem možnost si něco poslechnout o surikatách a pak si se mnou chtěla hrát koza. Po zoo jsme se jeli ubytovat do kempu Barbora, po postavení stanu jsme se ještě šli podívat po okolí a došli jsme až na nádraží.
Úterý mělo být odpočinkové, celý den jsme se měli jen válet u vody a odpočívat. Aby to nebylo jen flákání, vymyslela Lenka přes poledne procházku do Mstišova do lovecké obory (když jsem prý to lovecké plemeno). V oboře jsem viděl daňky, jeleny, divoká prasata a dokonce i lišku, která na mě vrčela a štěkala. Z obory jsme se šli podívat ještě na vyhlídku Vlčí kámen a z malé procházky byl rázem polodenní výlet a do kempu jsme se vrátili tak pozdě večer, že i kuchyně už byla zavřená. Tudíž si panička s Lenkou dali pouze točenou limonádu a večeřet jsme museli z vlastních zásob, granulí jsem si naštěstí zabalil dost. Před večeří jsme se však šli podívat k vodě na nádherný západ slunce za Krušné hory.
V noci trochu pršelo, ale přes den už bylo krásně, takže jsme pokračovali dál v naší cestě do zooparku Chomutov. Do této zoo mají vstup zdarma všichni psi a celkově byla tato zoo jiná než ostatní, např jsme se poprvé mohl podívat i do pavilonů a mohl jsem se jít podívat opravdu blízko ke všem zvířatům, aneb "pár kroků a jsi u zvířat, jeden špatný krok a jsi mezi zvířaty".
Druhý den po návratu z Barbory mě vzaly na koncert Petra Kocmana na Country parník. Panička s Lenkou si koupily vstupenky přes internet několik týdnů dopředu a i přesto, že psi na koncert v pohodě můžou, psí vstupenky nevedou. Měli jsme krásná místa na otevřené palubě, takže jsem měl krásný výhled na všechny strany. Plavba celkem trvala 4 hodiny a já měl možnost se s Petrem Kocmanem o první přestávce vyfotit, nejen na Lenky kameru, ale i Petr Kocman by měl mít mou fotku v jeho telefonu. Fotil si nás i moderátor Honza Macoun, který koncert moderoval a o jedné z dalších přestávek si o mně s paničkou povídali.
Aby naše výlety byly rozmanité vydali jsme se i do Muzea kuriozit a rekordů. Vyrazili jsme hned brzo ráno po snídani, projeli Prahou a po krásně volné dálnici D1 se dostali do Pelhřimova. Auto jsme nechali na nábřeží a šli se nejdříve podívat do expozice Zlaté české ručičky. Vystoupali jsme do třetího patra a prošli postupně patro po patru, ve kterých byly například obrazy ze sirek.
Panička vtipně podotkla, že já bych měl dostat titul jako pes, který navštívil nejvíce zoologických zahrad. Poté jsme se šli ještě podívat do expozice ve věži. Tam bylo tolik pater, že nám na konci gratulovali ke zvládnutí 101 schodů. Cestou zpátky jsme šli podél nábřeží, kde byli cedule s českými nej, dozvěděl jsme se například, že Rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci je nejstarší celistvá dochovaná stavba. Cestou domů jsme se stavili ještě ve Fashion Aréně (= plno obchodů s oblečením a modními doplňky, takže nic zajímavého pro psa).
Prázdniny jsme zakončili opět víkendem pod stanem. Jeli jsme do Týna nad Vltavou, v kempu se ubytovali a šli se ještě projít po okolí do lesa, kde jsme našli plno hub. Po procházce jsme si chvíli sedli v kiosku, dali si malinovku a odpočinuli si. Po malinovce jsme si došli do lesa pro dříví a když se začalo stmívat, rozdělali si oheň a na tom ohni opekli buřty.
Ten večerní táborák mě tak unavil, že jsme spal až do osmi do rána, a to jsem ani moc neponocoval. Ráno po snídani jsme jeli do Protivína do zoo podívat se na krokodýli a jiné plazy.
Ti velcí v dolním patře si jen tak plavali ve svém bazénku, nebo nehybně leželi na pevnině a mě neviděli, jelikož jsme byl schovaný za zídkou. Ale když jsme vyšli do horního patra, měli tam ve skleněných akváriích mláďata, před kterými se nebylo kam schovat, takže jsem se na ně mohl krásně podívat a oni zase na mě. Takže si tak stojím a pozoruji 14 krokodýlů filipínských a v tom se ozvala rána. Zaútočit na mě cca 60 centimetrový krokodýl nilský, já se však v pohodě ubránil a on jen narazil do skla.
Po zoo jsme se ještě chtěli jít projít okolo Protivína po naučné stezce. Byli jsme však jen na začátku u rybníka, když začalo pršet. Jelikož jsme nevěděli, zda se bude kam schovat, radši jsme se vrátili a dobře jsme udělali protože se spustil strašný liják a chvílemi i padaly kroupy. Opět jsme přespali v kempu, ale na táborák bylo vlhko, takže jsme večer strávili v autě posloucháním rádia, ve kterém právě hráli Čechomor.
Náš poslední výlet byl do zoo Tábor. Nejdříve jsme se šli podívat na papoušky, ti byli krásně barevní. Od papoušků jsme zamířili ke lvům, ti už byli barevní méně. Lvici jsem se asi nelíbil a rozeběhla se proti mě, tudíž já musel utíkat od ní. Naštěstí jsem byl dostatečně rychlý a mohl jsem se podívat i na zubra a konečně si prohlédnout medvědy, kteří chodili okolo plotu, ale neútočili.
Pak hurá domů a nazdar letní dobrodružství, doufám, že jsme si prázdniny užili aspoň tak, jako já.
Mnoho pozdravů posílá Bobáš.
