Bobeš na For pets
Zdravím Vás kamarádi,
hned prvního dubna mě vytáhli na dlouhý výlet. Nejdřív jsem si myslel, že je to jen apríl, ale oni to mysleli fakt vážně. Ráno po snídani jsme nasedli do auta a jeli do Slaného, kde jsem se v infocentru přihlásili na Slánský pochod.Byla to moc pěkná procházka a kromě vzpomínek mám i plno fotek, fotili mě se totiž při každé menší zastávce.
Ve čtvrtek jsem si byl obhlédnout terén na veletrh For pets. Lenka a panička u vstupu odevzdali své vstupenky, které měli od Hanky. Já nemusel odevzdávat nic, já měl svou univerzální všestrannou vestičku, která v tomto případě sloužila jako vstupenka. Stánek jsme našli hned a v něm byla Hanka, která mi řekla, že jsem pěkně vyrostl, ale pomazlit si mě už nechtěla. V pátek jsme byli vyzvednout kasu, opět jsme jeli do Letňan až odpoledne a Lenka s paničkou opět odevzdali další vstupenky od Hanky, já měl opět svou vestičku. Ve stánku tentokrát byli Oli s Jirkou. Oli nejdříve Lence vysvětlila EET a ještě si chvilku povídali. Pak jsme se rozloučili, my vzali kasu a jeli domů, čerpat energii na velký den.
V sobotu přišel můj čas. Do Letňan jsme jeli hned brzo ráno, abychom tam byli včas na otevírací dobu. Většinu času jsem byl ve stánku, ale byla to pěkná nuda. Až někdy odpoledne se na mě přišla podívat Majda Demlová (Majda má od Tlapek Irču), která mi na Facebooku píše krásné komentáře k mým fotkám. Byla tak šťastná, že mě vidí i na živo, že mi dovolila, abych jí vyskočil do klína a já jí samou raností olízal celý obličej (včetně brýlí). Poté mi Majda řekla, že je velmi ráda, že mě konečně poznala osobně, rozloučili jsme se a Majda jela domů za svojí Irčou, zatímco já musel být ještě ve stánku až do zavíračky. Když se prodejní den blížil ke konci sklidili jsme zboží, zavřeli stánek a jeli domů na teplou večeři. A i když to bylo docela složité, velmi jsem si to užil a jako odměnu mi koupili modrého motýlka na obojek.
Neděle byla nejjednodušší, ráno jsme jeli na výstaviště předat kasu a pak jsme se jen celý den váleli doma a odpočívali po náročném dni.
Byl čtvrtek koncem měsíce. K večeru jsme se oblékli do slušnějšího oblečení a vyrazili na autobus. Nejdříve zastávku autobusem, pak ještě zastávku metrem a kousek pěšky až jsme došli do divadla Gong, kde se konal koncert Františka Nedvěda s jeho kapelou Tiebreak. V divadle měli nejdříve starost, zda koncert zvládnu, asi si mysleli, že pes jako já nemůže poslouchat Nedvědy. Měli jsme ale dobrá místa na kraji řady, tudíž jsem mohl sedět v uličce a mezi sedadly jsem krásně viděl na pódium a i zvuk byl tak skvělý, že sem nechtěl ani spát. Po koncertě jsme si ještě koupili CD, abychom měli co poslouchat při dlouhých letních cestách.
Pusu Bobeš.
