Léto s Blackem
Čas letí a za chvíli to už bude rok, co jsem dostala svého čtyřnohého traséra Blacka. Nejen, že je to skvělý vodící pes, ale je to také úžasný kamarád. Okamžitě si získal srdce celé mojí rodiny. Myslím, že si Black rychle zvykl na nový domov a zamiloval si kromě obvyklých tras se mnou i rodinné výlety, které rádi podnikáme.
V zimě, konkrétně od ledna do března, se asi trochu nudil. V té době jsem totiž byla v pokročilém stádiu těhotenství a při špatném počasí jsem se bála, abych nepodklouzla po náledí. Na konci března se nám narodil druhý syn Tadeáš. Zatímco jsem byla v porodnici, vypadal Black sklesle a čekal na mě. Nový přírůstek do rodiny vzal skvěle. Miminko si očichal a věděl hned, že to bude další kamarád. Myslím, že našemu staršímu synovi, pětiletému Petříkovi, pomohl Black překonat počáteční nejistotu a žárlivost vůči bráškovi. Když jsem pak mohla poprvé po porodu vyrazit na procházku s Blackem, byli jsme oba šťastní jak blechy. Jen jsem s hrůzou zjistila, že mi rodina stihla za těch pár dní, co jsem byla v porodnici, Blacka pěkně vykrmit. Musela jsem mu povolit postroj kolem hrudníku. Léto jsme si užili báječně. Přestože jsme vše museli přizpůsobit tak, abychom to zvládli i s miminkem. Dělali jsme kratší výlety po okolí. Namátkou zmíním návštěvu zámku Kozel, zámku ve Zbiroze, Dinoparku, parku miniatur a hrající fontány v Mariánských lázních… Všude jsme brali Blacka s sebou. Zatímco můj muž vezl kočárek, Black vedl mě. Když jsem potřebovala nakojit Tadeáše někde na lavičce, čekal Black poslušně u mě a muž se starším synem Péťou šli prozkoumávat okolí.
Black má svůj pelíšek v obývacím pokoji, ale v noci si často lehne na chodbu mezi dveře do ložnice a dveře do dětského pokoje, kde spí Petřík. Úžasné jsou večery, kdy čteme Petříkovi před spaním knížku a Black přijde za námi, lehne si a poslouchá také. Má rád, když je celá smečka pohromadě.
Tadeášovi už je půl roku. Black se stal jeho nejoblíbenější plyšák. Jsem zvědavá, jestli Táďovo první slovo bude máma nebo Black. Když pase koníčky na koberci, Black si lehne vedle něho a olízne ho. Nebo si lehne před něj a to pak nemusím Tadeáškovi dávat žádné hračky, protože ho fascinuje Blackovo ocas, jak s ním neustále pohybuje.
Před několika týdny jsem si pořídila Manduku. To je takové speciální nosítko na malé děti. Nosím v něm Tadeáše připevněného na břiše. Mám tak volné ruce na Blackovo postroj a bílou hůl. Upřímně řečeno působím teď asi jako úplný exot. Myslím tím, že jsem opravdu nepřehlédnutelná, když jdu s vodícím psem, bílou holí, mimčem na břiše, batohem na zádech a neustále brebentícím Petříkem vedle sebe. Nejkrásněji reagují děti. Když jsem musela takto doprovodit Petříka na fotbalový trénink, začali se mě Petříkovi vrstevníci zcela spontánně vyptávat, na co má ten pejsek to držátko, proč mám takového pejska, jestli si mohou půjčit mojí hůl atd.
S pozdravem Renáta F a Black!
