Sedláčkovi a Bert
Milé Tlapky,
hlásíme se z Moravy a posíláme krátké psaní. Máme teď klidnější období bez grand-mal záchvatů a všichni si ho užíváme na plno, včetně Berta. Odpadla z něj jakási ostražitost a napjatost. Nelehává neustále uprostřed kuchyně, kde má rozhled do všech pokojů a kamkoliv jdeme, musíme Bertíka překračovat, ale odpočívá i přes den ve svém pelíšku u mé postele, kde dříve spával jen v noci. Taky už nespouští alarm kdykoliv se mu zdá, že jsem v koupelně zavřená déle, než bych měla.
Berta máme 3 roky, na fotkách vidím, jak hodně se změnil a jak rychle stárne, jak je ten psí život rychlejší než lidský. Na čumáčku se objevily první šedivé chloupky, nic méně duší je pořád hravé a skotačivě štěně, puberťák. Aportuje pořád s chutí a velmi rád, letí k předmětu rychlým přískokem, tak, že těsně u něj musí prudce zabrzdit. Nejraději vyhledává a přináší zvonící mobilní telefon.
V březnu jsme vzali Berta sebou na dovolenou do Rakouského Semmeringu. Vybrali jsme hotel, kde nám na emailový dotaz, zda můžeme mít sebou asistenčního pejska odpověděli, že je nás pejsek VÍTÁN. A myslím, že jsme vybrali dobře. Bertík měl na pokoji veškerý komfort, který potřeboval, včetně pelíšku. Personál byl přátelský a bylo znát, že jsou to milovníci zvířat. Berta jsme brali všude, i na sjezdovku. V březnu už byly sjezdovky prázdné a sluníčko hřálo. Bert se buď vyhříval vedle sjezdovky na kamenech, nebo s námi pobíhal na kraji sjezdovky, kde jsme učili Mikuláše lyžovat. Bert na sjezdovce nikomu nepřekážel, aportoval nám rukavice a hůlky a bylo na něm vidět, jak ho tato práce baví. Vedle sjezdovky natěšeně čekal, až Miki spadne a já ho přivolám, aby nám podal hůlky či rukavice. Dlouhé procházky, běhání ve sněhu a lovení kuliček ho taky náramně bavilo. Obsluha sjezdovky nic nenamítala a nebyl ani problém vzít Berta do kabinkové lanovky. Bert nikomu nevadil v žádné restauraci, naopak vždy dostal vodu, aniž by jsme o ni museli žádat. Jediné místo, ze kterého nás s Bertem vykázali byl místní obchod, ale co už, jedna špatná zkušenost nás nemohla otrávit.
V pátek jsme byli s Bertem neplánovaně navštívit děti ve školce v Louce. Bertík všechno zvládl na jedničku s hvězdičkou, včetně canisterapie. Ukázali jsme aportování, zvedání předmětů, sundávání papučí a ponožek, otevírání dveří, hledání zvonícího telefonu... Děti se dozvěděli, jak asistenční pejsci pomáhají lidem a kde všude můžou pejsky se žlutou košilkou potkat.
V létě nás čeká stěhování do nového domečku, tak už se všichni moc těšíme.
Krásné léto Vám přeji Sedláčkovi a Bert. :-)))))