Půl roku společného života
menu

Půl roku společného života

Moji milí Tlapkáři,

Je to již šest měsíců, co moji černou smečku rozšířil roztomilý obrovský a hodně pracovitý Balů. Přátelé, ale i lékařka z alergologie tvrdila, že další hromadu i když milovaných chlupů už můj imunitní systém neunese, ale stal se zázrak a alergie se naopak dala na ústup. Nejen, že jsem nemusela zvyšovat léky, ale některé jsem postupně mohla i vynechat jako napřiklad prednison a dithiaden. Výzkum alergií na psí chlupy udává, že se získaná alergie bude jen postupně zhoršovat, ale zřejmě pozitívní vliv na psychiku, kterou zvíře působí na nemocného, dokáže i zázrak a postupné zvyšování zátěže alergeny nakonec zvítězí nad imunitou. Zlepšilo se i astma, ale beze změny mě nadále celoročně trápí protivná alergická rýma. To, jak přítomnost psů působí na moji psychiku ovlivnilo významně i deprese, kdy léky jsou snížené na polovinu a s příchodem jara pevně věřím, že je úplně vynechám. Nedokážu si vůbec představit život bez chlupáčů. Vyplňují každičkou minutu mého života a obveselují mě. Přinášejí neskutečnou radost a klid do duše. Před pár týdny jsme málem přišli o Ritušku, která ve svém požehnaném věku dostala po sobě dvě lehké mozkové mrtvice. Začala se motat, točit, padat a byla úplně dezorientová. Nepoznávala okolí a ani nereagovala na mně. Musím ocenit práci naší veterinární kliniky, že rychle správně diagnostikovali a podali patřičné léky. Nyní je zcela bez následků a těší se z života s námi. Hodně se mi ulevilo. Pouze jí přibyly další léky, které bude muset již doživotně brát..

Vánoce byly beze sněhu jako téměř v celé republice a trochu napadlo až na začátku ledna. Balů byl z bílé nadílky na zahradě tak natěšený, že skákal a čumákem ryl brázdu či cestičky a sníh měl až za ušima. Pod miniaturním stromečkem byla spousta dárků pro všechny. .

Balů nepřinesl do naší rodiny jen radost, ale i obrovskou pomoc podáváním vypadlých předmětů z rukou. Podáváním taštičky s léky a lahvičky s vodou, láhve s přenosným kyslíkem se stal nenahraditelným pomocníkem. Velmi důležité přivolání pomoci tlačítkem na zdi využívám několikrát denně a občas i během noci. Podání hůlek, papučí a otvírání dveří má hodně rád. Veškeré aporty dělá s chutí a vesele vrtí ocáskem. Má stále dobrou náladu a je ve velmi dobré kondici. Je zdravý, silný a osvalený.  Miluje společné procházky a naopak ve dnech, kdy je mi hodně zle je velmi ohleduplný tedy tichý a soucitný. Zahřívá mně a odvádí pozornost od intenzity bolestí, kterou mi tak pomáhá lépe zvládat. Sladím s ním dech a poslouchám jeho tlukot srdce. S pomocí medikace pak rychleji usnu. Hodně mi pomáhá i masírování ztuhlých bolavých svalů. Přítomnost hlídačů v koupelně mi dodává jistotu při horkých koupelích, které také ulevují od bolestí.

Navštívili jsme společně kosmetiku, ortopedii, rehabilitaci a o vánocích nejedny přátelé.

Co dodat na závěr? Jen snad to, že mi zpříjemňuje život a těším se na každý společný nový den a další roky, které ještě máme před sebou. Znovu hodně děkuji celému týmu Pomocných tlapek a přeji Vám v roce 2020 co nejvíce úspěchů, štěstí, pohody, lásky a to nejdůležitější zdraví.