Čtvrtý a pátý měsíc plný oslav
Milí tlapkáři,
zdravím Vás a tentokrát jsem vzal psaní do svých tlapek a napráskám na sebe všechno dobré i zlé, protože panička mě vždy jen chválí. Bude to tím, že rychle na moje vylomeniny zapomene... nebo mne tak hodně moc miluje, že mi vše hned odpustí. Musím se o ní teď starat celý den i noc, protože se mi tak moc roznemohla, že velmi často jen leží v posteli. Hlavně jí bolí hlava a nějaké obličejové nervy, sám přesně nevím, jak se jim v člověčí řeči říká, ale budou to pořádné potvory, když kvůli nim nekoukáme ani na televizi, kterou já mám tak hodně rád. Také máme zatažené žaluzie a vyhlášený "bobřík mlčení", aby bylo naprosto ticho a klid. No, já neštěkám, ani nekňourám, to víte, jsem správně vychovaný, ale kámoška Rita a Jack jsou dost hlasití, hlavně když jede popelářské auto. Teprve po pořádné dávce opiátů se paničce uleví, ale je potom pod jejich vlivem ještě víc nemotorná a co chytí do ruky, to jí hned vypadne. Já okamžitě přiskočím, abych jí věc podal, ale ona to pustí zase na zem. Už jsem jí podezdříval, že mi to dělá naschvál, ale později jsem pochopil, že za to opravdu nemůže. Nejvíc jí padá mobil, kapky do nosu, sprej na astma, krém na ruce i obličej, ovládač na televizi i radiomagnetofon, ovládání elektrických žaluzií a také kyslíkového koncentrátoru, v létě ovládač k ventilátoru, průpiska, hřeben, láhev s pitím, hodně opatrný musím být na brýle a MP3. Už jsem se naučil, jak chytat do tlamičky i drobné peníze. Nejlépe mi jde dvaceti a padesátikoruna z koberce. Jak na to z dlažby pořád nemohu přijít, ale pilně trénujeme. Když dostane křeče a bolesti nohou, tak jí je masíruju jazýčkem a protože je ta psí paštika i sýr tak lahodný, tak se okamžitě přidá zbytek naší tlupy a navzájem se předháníme v lízání. Potom se přemístíme do koupelny, kde hlídám, aby mi panička neusnula, protože často usíná (když je v klidu) jen na pár sekund i minut mnohokrát za hodinu. To víte, je to pro ni nebezpečné, ale zase jí ta horká voda hodně ulevuje od bolavých svalů. Hodně trénujeme, abych přivolal pomoc, když se potopí pod vodu. Na chodbě je tlačítko, na které běžím zazvonit a hned příjde pániček. Přiznám se, že mi to pořád nějak nejde. Jo, přivolám pomoc okamžitě, ale panička mi musí dát pokyn "blik", ale když polyká vodu, tak mluvit nemůže a já to pořád pletu. Mnohem lépe mi jde přivolání pomoci, když panička spadne na zem při záchvatu, ale to jsem pilně trénoval s trenérkou Renčou, po které se mi hodně stýská a která věděla, jak mně co naučit...
Odměnu dostávám už jen občas, ale za první měsíc jsem přibral dvě kila, že to vyděsilo celou smečku i rodinu. K tomu navíc jsem dostal přísnou dietu, abych to rychle shodil a udělal něco se svou oplácanou postavou. Ách, jo ............ bylo to peklo. Vyplatilo se však. Chodím s Ritou a Jackem pomáhat s roznáškou slunečnicových semínek pro veverky, které jsou chráněné a v naší přírodě jich ubývá. Naše záchranná stanice má 32 krmítek pro ty opičky našich lesů a v garáži rodinného domku jsou nejen pytle granulí zvlášť pro každého z nás podle našich potřeb, ale i mnoho pytlů slunečnice, směsek semínek pro ptáčky a krabice s lojovými koulemi, které náramně voní. Vím, že je mohu jen očichat, ale olizovat už nééé. Ujít i šest kilometrů už pro mne není žádný problém a zvládnu i deset. Osvalil jsem se, mám atletickou postavu a jsem v perfektní kondici. Myslím si, že tomu moje paní vychovatelka Vlastička ani nebude chtít uvěřit, pokud mne na vlastní oči neuvidí. Také celý tým od Tlapek se bude hodně divit. Byl jsem totiž děsný lenivec a pecival, chacha haf haf. Úplně mi po dvou hodinové procházce a vydatném žrádlu vystačí jednu až dvě hodinky spát a jsem připraven pomáhat paničce např. podat hůlku nebo papuče či přinést zvonící mobil a hodně rád otevírám dveře.
V průběhu října a listopadu se u nás slaviny dvoje psí narozeniny. Vybíral jsem s paničkou hračky pro sebe i pro Jacka, který slavil desáté narozeniny a já slavil teprve svoje druhé. Přece jen jsem to s nákupy přehnal, když nákupní košík přetékal na všechny strany, ale berte to tak, že se o všechno musíme dělit tři a hned ta hromada nevypadá tak děsivě. Taky všechny ty dobroty a kosti - vybral jsem jen to nejlepší, abychom si udrželi figůru i zdraví. U nás doma vaří a peče taťka David. Upekl mi dort s mrkví, banány a jablky a moc jsme si pošmákli. Taky z granulí napsal nápis "BALŮ 2 roky "a na pokyn "vpřed" jsme se do toho všichni pustili. Myslím nás chlupáče, protože o dort jsme se podělili s paničkou. Jak nám tak přibylo hraček, vyměnili nám krabici na pořádný koš, ale teď se mne marně snaží naučit, že rozházené hračky mám nosit zpátky na své místo. Pořád nechápu, co to po mně chtějí, hračky jsou přece na hraní!!!
Už usínám, tak pac a pusu haf haf Váš Balů
