Pozdrav z Podbořan
Milý kolektive a přátelé Pomocných tlapek,
půl roku, kdy jste o nás neměli žádnou zprávičku rychle uplynul, je tady konec června a s ním naše pravidelná povinnost ozvat se vám a napsat pár řádků o tom, jak se máme my a především Baki.
Vzhledem k tomu, že jsme se všichni viděli na nedávné promoci, můžete objektivně posoudit, že když povím, že se má Baki dobře, nebudu lhát. Ještě dnes se musím usmívat, když si vzpomenu, jak nás v Třemošné oslovovali pro nás naprosto cizí lidé, protože ihned poznali Bakiho. V takových chvílích si pokaždé uvědomím, jak on je mezi těmi všemi vyjímečnými pejsky přeci jen asi ještě o trošku vyjímečnější, když si jej všichni pamatují. Zrovna teď, když píšu tuto zprávu, jako by věděl, že mluvím o něm, přišel mi položit čumáček na nohu a tímto výmluvným gestem naznačit, že se vším, co píšu, jednoznačně souhlasí.
Jak už jsem uvedla v úvodu, máme se dobře. Za poslední půlrok se nestalo nic, co by nějak naše společné soužití narušilo, nevyskytl se žádný problém. Žijeme v každodenním stereotypu, což Bakimu naprosto vyhovuje. Myslím, že se i oproti loňskému roku dost otužil I cestu do Třemosné i zpět jsme zvládli úplně bez problémů, ačkoliv bylo zrovna pořádné teplo.. Na co už jsme si také zvykli, je skutečnost, že v horkých dnech, jako byly ty předešlé, nechce moc žrát. Ve chvíli, kdy se ochladí, ale vše rychle dožene, takže to ani neřešíme. Teď jsme mu začali dávat jednobarevné granule, které jsme dostali jako dárek na promoci a ty mu tedy tolik nejedou. Ale když vidí, že nic jiného prostě nebude, sežere nakonec i je. V minulých dnech jsem mu také vyndavala klíště, ačkoliv má proti nim obojek. Měl ho přisáté téměř u čumáku a chvíli trvalo, než se mi ho povedlo vytočit. Baki ale spořádaně seděl a držel, ostatně jako při všech procedůrách, které jsou potřeba čas od času udělat. Např. takové česání si vysloveně užívá. Lehne si a prostě drží. Vyčesávám ho každý den a stejně, jako čištění zubů, je to pro něj odměna. Včera jsme mu udělali i tzv. letní sestřih a ohromně prokoukl, je to zkrátka krasavec.
Také ho musím pochválit, co se týče samostatnosti. Ve chvílích, kdy musí zůstat sám doma, zůstavá navolno, zavřený jen v pokoji. Vždycky mu vysvětlíme, že zase přijdeme, ať je hodný, když se vrátíme a vidíme, že nic nevyvedl, dostane odměnu. .
Jinak je to stále naprostý pohodář. Všechny děti z našeho domu se ihned seběhnou, když jdeme venčit, protože ví, že on si s nimi bude moc rád hrát. Pro všechny je to zkrátka Baki - kamarád a já jsem prý paní Bakiová. Také novou kamarádku si našel, kupodivu je to ségřina kočka. Musím říct, že moje sestra měla nejprve obavy z toho, jak pes s kočkou vyjdou, nakonec jsme se spíš obávali o Bakiho, než o kočku, která byla připravena na souboj, když ale viděla, že s Bakim v tomhle ohledu opravdu nic nebude, vzdala to a teď už je mezi nimi absolutní příměří. Prostě další věc, která naprosto vypovídá o jeho povaze, s každým vyjít po dobrém.
O čem se ani rozepisovat nemusím, je plnění jeho povinností. V tomto ohledu se od mého posledního psaní před půl rokem nezměnilo absolutně nic. Baki stále pomáhá velmi svědomitě a rád, svou rodinu si také moc dobře hlídá. Vždycky se musím smát, když v noci vstane, v otevřených dveřích do ložnice se najednou zjeví jeho bílá hlava, zkontroluje, zda jsme na svých místech a když vidí, že je vše tak, jak má, jde si zase v klidu lehnout na pelíšek, kam si nejprve zvečera nanosí všechny svoje hračky, které jsou jinak různě rozházené po bytě. Pořád říkám, že k nám do rodiny opravdu skvěle zapadl, protože má také smysl pro pořádek.
V průběhu minulého měsíce jsme také absolvovali zajímavou akci. Jedna studentka s místního gymnázia mě požádala, zda bych mohla přivést Bakiho a uspořádat besedu pro její spolužáky. Moje vyprávění o tom, jak jsme se k Bakimu dostali, co všechno umí a především on sám, je velmi zaujal, tímspíš, když mohl předvést něco z toho, co umí. Naše společné "vystoupení" prý zaznamenalo velký úspěch, což mě moc potěšilo a myslím, že Bakouše taky, protože on se předvádí moc rád.
A to je asi opravdu všechno, co jsem dnes měla v plánu napsat. Doufám, že Vás všechny můj dopis potěší, že budete mít radost z Bakiho a tímpádem z dobře odvedené práce. Posílám jako vždy i pár fotek, které jsou výmluvné ažaž.
Mějte se všichni moc krásně, přejeme klidné a pohodové léto,
s pozdravem
Stropnických a Baki.
