Soužití se psem Aaronem
Ondra je těžce postižený kvadruplegik, nemluví a potřebuje asistenci 24 hodin denně. Je mu 17 let, ukončil základní školní docházku a teď je každý den v denním stacionáři Dětské centrum Paprsek v Praze-Hloubětíně. Žijeme v okrese Praha-východ, těsně u okraje Prahy v domě se zahradou.
Aaron je u nás necelý rok a půl. Jeho úkolem není Ondrovi asistovat, protože Ondra není schopen aktivně se psem komunikovat. Je to ale jeho věrný parťák, společník, objekt jeho zájmu. Každé ráno na Ondru čeká v obýváku a ihned ho vítá olízáním obou dlaní a prstů. To je také jednou z Aaronových pracovních povinností – kromě polohování a ležení se psem je to hlavně uvolňování velmi spastických rukou a nohou.
Když je Ondra doma, snaží se být Aaron (pokud nepotřebuje odpočinek v soukromí) být co nejblíže u Ondry. Většinou mu leží hned pod nohama, anebo se stulí u zadních koleček vozíku a hlídá. Upozorní na Ondrovu nepohodu, na blížící se epileptický záchvat. Při polohování je Aaron velmi klidný a trpělivý, leží u Ondry pod koleny nebo pod hlavou, někdy na boku. Na procházkách vedle vozíku je trpělivý, chodí na vodítku vzorně, neblázní a neutíká. Jen je velmi kamarádský ke všem kolemjdoucím a nejraději by se vítal s každým z nich
Aaron je pro Ondru velkým obohacením. Ondra je velmi vnímavý kluk, který miluje rošťárny jiných a i proto rád pozoruje psa, když skotačí kolem něj doma nebo na zahradě. Učíme Aarona aportovat míček, který nosí Ondrovi k nohám. Naše společné soužití nám přináší velkou radost celé rodině.
Jsme moc vděční, že k nám Aaron mohl přijít a že je tak úžasně vycvičený. Je to skvělý pes. Děkujeme.
Iveta Kameníková
