Je mi pět měsíců a docela hodně toho už umím
Ahojky,
už je mi pět měsíců a docela hodně toho už umím i když začínám docela vystrkovat růžky a občas paničku zkoušet. Tenhle poslední měsíc jsme měli docela nabitý novými zažitky.
Byl jsem poprvé s paničkou na kontrole u doktorů, jezdil jsem trolejbusem a moc se mi líbilo uprostřed, tam kde se to v zatáčkách otáčí. Také jsme se byli podívat na zvířátka v Praze v ZOO, kde tedy bylo hodně lidí a ti mne zajímali daleko víc, než zvířata. Potom jsem si ale ve velkém akváriu všiml, jak se tam něco potápí a dle páníčků to byli tučňáci. Po nějaké době si mne všimla vydra a hezky se předemnou předváděla a schválně narážela do skla, jakoby chtěla ven ke mě. Bylo veliké vedro, tak jsme hodně často dělali zastávky u mističek z vodou a já často odpočíval. Nejlepší bylo, když už jsem byl unavený, tak páníčkové dostali hlad a dali si oběd a já tvrdě usnul na hodinu a půl. Po odpočinutí a vyspání jsme se začli vracet k východu a to už mi přišlo i docela krátké. Potom mezi těmi všemi auty najít to naše a hurá domů. Jelikož už bylo kolem deváté hodiny večer, tak konečně už nebylo tak teplo a i v autě se dalo vydržet.
Jinak do Tesca nebo Olympie chodíme s paničkou skoro každý pátý den a mezi tím chodím s paničkou do Lidlu nebo Kauflandu a už jsem byl i v Bille. Brzy asi budu znát všechny obchody v okolí.
No a jeden den po práci jsme tedy nešli s paničkou jako obvykle do Tesca, ale vzali to autem na druhou stranu a zajeli jsme si do Plzně na náměstí, kde na mě čekalo veliké překvapení a to brácha Argo. I přes to, že jsme ze sebe měli obrovskou radost, tak nás naše paničky k sobě skoro nepustily. Vždy jen očuchat a tak tak si na sebe sáhnout, ale jak jsme začali zlobit, tak byl konec a museli jsme zase od sebe. Ale protože jsme kluci moc šikovní, tak nám to brzy došlo a abychom si spolu mohly trošičku pohrát, tak jsme byli oba moc hodní.
Tak to by zatím stačilo a přibližně zase za měsím pac a pusu,
Aron a panička Lucka
