Petra a Argo
menu

Petra a Argo

Zdravíme všechny pravidelné i nepravidelné čtenáře

Je to skoro dva měsíce - za pár dní, co máme Arga doma. Je to takové psí mimino, i když už je velký a je mu rok a 9 měsíců. Je neuvěřitelný mazel a moc moc šikovný. Argo se učí velmi rychle a do naši domácnosti zapadl hned po tom, co v ní všechno očichal. Vcelku rychle pochopil, co se od něj bude chtít.

Hned prvním šokem pro něj byla naše toaleta. Asi měl těžkou hlavu z těch všech novot, a tak ho napadlo položit si hlavu na toaletní prkýnko WC. Jenže se zrovna chudák trefil do místa, které spouští ventilátor toalety a to se pak moooc divil, cože to fouká. Bylo to legrační. Další záhadou pro něj byly moje stropní zvedáky. Zvuk, který vydávají byl pro něj zajímavý a pak i to, že nesedím ve vozíku, ale stojím... Argo je hodně zvídavý a zvědavý. Téměř všechno očichává a prozkoumává, každého příchozího s podivem sleduje.

Perfektně mu jde povel na místo a zůstaň. Ten taky neustále trénujeme, hlavně když někdo zvoní u venkovních dveří. Dopilovali jsme zavírání dveří. Vždy když měl dveře zavřít, tak mu zadek zůstal za dveřmi - takže si je prakticky zavřel před nosem a zůstal za nimi. Pak se divil kde jsem se ztratila. Tak jsem ho naučila povel, otoč se a zavři :-) Teď ví, že se ve dveřích má tlamou otočit ke klice a pak táhnout za knot u kliky, ne z boku. Dnes je zavřel naprosto perfektně i bez povelu otoč se. Zavři dveře, je jediným povelem, za jehož splnění dostával granulku. Dnes už umí zavřít dveře i v ložnici, kde má na tento úkon méně místa. Mám z něj opravdu velkou radost.

Co mně na něm velmi udivuje, jsou jeho vyprazdňovací návyky. Už když jsme Arga dostali, trvalo mu, než si našel místo na to aby se vykadil. To bylo snad jediné mínus. Protože máme zahrádku, kterou využívala i Ema, ani Argo není výjimkou. Jenže ať jsme jakkoli dlouho venku, Argo za ty dva měsíce kadil mimo domov pouze jednou. Můžeme být venku jakkoli dlouho, příjdeme znaveni oba, on jde ke dveřím zahrady, sám si je otevře (podívá se na mně a čeká na svolení, nikdy nejde sám) - což se taky naučil velmi rychle, udělá na zahrádce ještě po té dlouhé procházce pár sprintových koleček a pak se jde vykadit. Holky se tomu smějou, prý že správný hospodář si vše nosí domů :-)

Další činností bylo podávání předmětů. Argo má krásné a ostré zuby. Myslím tím hodně špičaté. Přesto do předmětů, které podává nekouše. Trochu občas bojujeme s papírovými věcmi, které spadnou. Snažím se ho opět vést k tomu, že všechny papírové věci jsou "noviny". Měl tendenci při podávání vždy na kousek papíru šlápnout a pak vzít do tlamy, čímž mu logicky část zůstala na podlaze pod packou. I toto jsme ale zvládli, a pokud se k tomu schyluje, stačí povel packu pryč :-). Asistentky které se u mně střídají ho chválí a pokaždé nezapomenou obdivovat v čem jsme se zase zlepšili. Je to pro mně velká poklona.

Ven se snažíme chodit každý druhý den. V obchodech jsme trošku bojovali s povelem k noze. On prostě vždy ten zadek nechá někde mimo. A tak se stávalo (a občas ještě stává) že si občas lehne k vozíku tak, že má u mně hlavu, ale zadek mu trčí do uličky - celé jeho tělo je jaksi na šikmo. Takže v obchodě jsme v uličce byli já na vozíku a Argo, který je takový natahovací, přes celou délku uličky což mu vůbec nevadilo, ale nikdo už kolem nás neprošel. Chápu, že je těžké odolat té spoustě místa :-) a tak se snažíme chodit do obchodu aspoň pro něco malého každou procházku a pilujeme povel k noze a když mu to nejde tak ho asistentka trošku popostrčí z boku nohou. Ale jak jsem psala Argo se učí opravdu rychle a dost rychle chápe, co se po něm chce.

Psala jsem, že je velký mazel. Když je ta možnost tak se mnou spává na svém vlastním prostěradle v naši posteli. Je tak přítulný, že to vydrží celou noc. Nechává si hladit polštářky na tlapkách a v klidu oddychuje. Někdy se hodně nasmějeme jeho krkolomným pozicím. To že pes spí na zádech a zadní a přední nohy má roztažené jsem už viděla i u jiných psů. Ale Argo je takový jogín. Když si lehne, tak své zadní nohy roztáhne a leží jak placka. Už se mně lidé ptali, jestli s ním něco není, protože takhle leží běžně. Fotku přikládám, i když bídnou. Je to prostě směšná poloha.

Myslím si že ho cvičitel Petr Pirner naučil i něco víc. Argo je naprosto nesnesitelný s pořádkumilovností. Jakmile asistentka nechá ponožku na gauči, když sklízí prádlo, Argo mi ji okamžitě donese. Tuhle zase ze skříně vypadl igelitový sáček, ve kterém byla zabalená nová košile. Asistentka si toho nevšimla, ale Argo mi zase pytlík donesl. Prostě uklízí, co vidí. Tuhle zase uklidil babičce obvaz, který si sundala a spal s ním celou noc. Má moc rád ponožky a rád je nosí a rozhodně není dobré před ním nějaké ponožky odložit.... :-) Mi jak je chladno a potřebuju přiobléct tak, jen on musí ponožky donést páničkovi. Vždy netrpělivě čeká, až mu je dám do tlamy a odnese je. Někdy se s nimi ani loučit nechce :-)

Zlepšil se i v podávání. Měl trochu problém přijít s předmětem až ke mně a podat mi ho na klín, ale to jsme taky dopilovali a když jsem na problém sama doma, stačí jen říct "blíž ke mně". Ostatně každodenním životem vše opakujeme a tím i trénujeme. Podává moc rád a vždy u toho poskočí jako kozlík. Asi radostí.

S čím stále bojujeme, jsou jezdící pásy v obchodech. Já je osobně nemám ráda, a Argo to asi cítí. Na páse je klidný ale, když z něj máme sjet, jakoby mně chce předběhnout a postaví se mi trochu do cesty. Už se to snažím zlepšit tak, že ho držím hodně nakrátko, ale tím že on nepočká občas hrozí že mu přejedu obě přední packy. Ale věřím, že na to příjdeme. Chce to jen cvik a grif.

Myslela jsem si, že po Emě už žádného psa nebudu mít tak ráda jako ji, ale i toto byl omyl. Argo si mně získal svou pokornou povahou. A i když občas zkouší, co si může dovolit a kam až mu dovolíme zajít, jeho pravá stránka je submisivita. Je to klidný pes, o kterém skoro ani nevím. Nejsou s ním žádné problémy, i když se stále ještě sžíváme, přilnul ke mně a ostatně já k němu taky. Myslím že budeme dobrá dvojka.

Je dlouhá cesta k tomu než se psí asistent dostane ke klientovi. Je to spousta práce! Vše musí zapadat do sebe jako ozubená kolečka stroje a nebyla by ani bez pomoci sponzorů. U Arga vím, že sponzorem byl(a) firma síť drogerií DM. Tímto bych taky chtěla moc poděkovat za jejich přispění k tomu že Argo může pomáhat právě mně. Bez psího asistenta by můj život byl o poznání složitější.

Petra a Argo