Rok s Amorem
Tak už je to rok co máme našeho kamaráda a společníka. Pro děti je velkou oporou... Marušce pomáhá při epileptických záchvatech a teď momentálně, při zahřátí, protože máme problém udržet teplotu. Večer nechce jít Maruška spát dokud nebude mít Amora v nohách.
Naposled když měla Maruška velký záchvat, Amor stál u ní, takže měla oporu a potom si na něj lehla. Zahřál ji a maru pomalu na něm usínala, klidná, potom vypětí.
Aneta si dělá canisterapii s Amorem, kdy se chce jim. Neříkám ani jednomu teď pujdem dělat canis. Naučily se tak nějak si rozumět sami a beze mě. Takže když Má Anetka chuť na canis jde za Amorem a leží spolu, nebo přijde Amor k ní a sám si lehne.
Je super, že když jdu s Anet na vycházku, že nemusím mít takový strach, že se sekne.
Když jde s Amorem, tak jde pěkně a v klidu a i dokážem jít okolo telef.budky, což byl u nás problém. Tam jsme se vždy zasekly a potom byla konečná. Teď to s Amorem dokážem.
Byly jsme na čertovské besídce. Amor byl středem pozornosti. Dospělým jsem vysvětlila, že nemohou Amora hladit, ale dětem s mentální retardací to tak nějak nešlo vysvětlit. Takže si ho toam některé děti hladily. Ale zajímavé bylo, že Amor se o ty cizí děti nějak nezajímal. Pořád si hlídal Marušku a přišlo mě jak kdyby ji jedním okem sledoval. Když prošla s dětma okolo nás Amor věděl, že tam je a byl připraven, jakkoliv jí pomoci.
Já jsem se naučila Amora využívat, aby mi podával věci, když mám migrénu. Hodně mi to pomáhá a nemám takové bolesti.
Zdarvíme všechny a ještě jednou díky všem.
Palyusikovi s Amorem
