Dante - cesta do neznáma
Ahoj kamarádi.
Jsem Dante, nový smetanový dvouměsíční adept na asistenčního psa. Moje cesta začala poslední dubnovou neděli, kdy nás spolu s bráchou Dejlem, řádně vybaveny, naložili do auta a z Oseku jsme se vypravili do Prahy. Ne že by to byl konec cesty, tam bylo teprve psí překladiště :-) a my jeli dalších 300km směr Morava.
Jako správné cestovní typy jsme celou cestu vzorně prospali. Asi v půli padl požadavek na kávu, samozřejmě ne náš, ale s radostí jsme se přidali se svými požadavky na vyvenčení, žrádlo a vodu. Vše bylo splněno a my zase usnuli.
Pak už nás vyložili na zahradě. Bez meškání jsme začali vše neohroženě prozkoumávat. Tam Vám bylo pachů!! V jednu chvíli se zpoza auta s radostí vyřítila bílá labradorka Waity. My ji přivítali s nadšením, ale ona se příšerně lekla a začala směrem k paničce vysílat zoufalé vyčítavé pohledy ve smyslu jako „to přece nemůžeš myslet vážně jako dva najednou? Vždyť i jeden je vždycky hrůza než trochu poroste“. Panička ji uklidnila, že zůstávám jen já Dante a Dejla za chvíli odvezeme na výchovu do Ostravy. Ještě jsme si asi hodinku s bráchou pohráli, pojedli rozloučili se a už týden bojujeme každý sám za sebe.
Mně se teda dost daří :-), s radostí přiběhnu na povel, zkouším se venčit výhradně venku, spinkám v noci i 6h v kuse a ani trošku jsem neplakal. On taky nebyl důvod.
Posílám pár fotek sebe i černocha Dejla a zase se ozvu, jak se mi podaří nějaký pokrok nebo nezbeda.
Dante
