Pomocné tlapky o. p. s.  

Asistenční psi pro tělesně postižené

Dokud můžeme pomáhat, pomáhejme! Nikdy nevíme, kdy pomoc jiných budeme sami potřebovat. 
Nacházíte se zde: Home » Tipy na výlety s vozíkem
Hledaný text:

Putování s Iriskou

Vloženo: 7. 9. 2012

Pro všechny, kdo nás ještě neznají, jsme Maksoudovi a máme fenku Iris z Bohyně lovu - tým AP33. Láďa, tedy páníček, je 19letý student pedagogického lycea na SPgŠ v Litomě-řicích. Láďa má těžkou paraparézu dolních končetin, takže už dva roky nechodí vůbec, neudrží se ani ve stoji, jezdíme s mechanickým vozíkem, který ale lze přestavět na vozík s poháněnými koly (viz Meyra), takže Láďa jezdí většinou sám. Irisce bude v listopadu 9 let a máme ji už od června 2005, takže zkušeností máme dost a dost. A protože jsme skuteč-ně cestovatelé "bez bázně a hany", možná oceníte naše povídání i vy.

Začnu cestováním nejbližším, tedy po Evropě. Psům nejpřátelštější a tudíž nám nejvíce nakloněné země v Evropě jsou Polsko a Chorvatsko.

V Polsku může pes takřka kamkoliv, výjimka jsou kostely (přece jen to náboženství be-rou vážněji, než u nás) a pochopitelně aquaparky. Do restaurace či obchodů lze vstoupit, ale chtějí vidět kartičku. Následně však pak psovi ochotně přinesou misku s vodou :-) Není ani žádný problém s místní dopravou, nikde po nás nechtěli košík nebo tak..., koupání v moři i jezerech lze realizovat se psem naprosto běžně. Psi mohou do všech kempů (někde za mírný poplatek), taktéž s námi byla v hotelu v Krakově a Rzesově. Připravte se na to, že všude budete obklopeni diváky, Poláci psy milují a navíc je nesmírně zajímá všechno kolem dovedností a výcviku. Obrňte se trpělivostí a šiřte slávu Tlapek :-D Oni si pletou AP (polsky: asystenczny nebo pomocny pies) se slepeckými (sprzewodnik), tak se vyptávají.

V Chorvatsku je to podobné - se psem není problém jet do kempu, v soukromí je potře-ba se předem domluvit, hotely bývají označené obrázkem psa, ale také se dá domluvit předem (třeba přes internet). Nikde, kam jsme přijeli, nebyl problém ani se vstupem na pláž, dokonce nás dojal jeden mládenec, který Irisce v Biogradu na Moru přinesl slunečník (netušil, že my máme psa opalovacího, který si pod něj stejně nelehne...). Perfektní věc v kempech je tzv. psí umyvárna. Pokud se váš pes rád brouzdá v moři, případně hrabe díry k protinožcům a má na sobě sůl, písek, či ještě něco horšího, v kempu je zvenku u umývá-ren káď z betonu, kam nacpete psa a hadicí ho omyjete. Taktéž jsme nezaznamenali žádné potíže s přístupem, jeli jsme i trajektem a vstupovali na památky a do rezervace Krka. Nadšeně se na nás vrhali především čeští a slovenští turisté se slovy: "Hele, o těchhle pejsích minule mluvili v televizi!" apod. Chorvati psa nejčastěji nazývali pomoćny pas, což nám přišlo vtipné.

U našich západních sousedů, ať je to Německo, Francie, případně Rakousko, se setkáte s chladnou tolerancí. Označený pes ( Der Begleithund ) může do obchodů, restaurací i do MHD, ale nikdo se nepřetrhne, aby vám pomohl a ona zmiňovaná miska s vodou se neobjeví takřka nikdy. Snad nejvstřícnější jsou v McDonaldech :-), ale i tam jsme si o to museli říct. Jinak oni dodržují, co je psáno, takže s průkazkou lze i do hradu a tak, jen nás pobavil požadavek, aby pes nevstupoval na parkety. Tak jsme to čubince vysvětlili, přikývla a nevstupovala. :-D

Protože máme kamarádku na Ukrajině, vydali jsme se i tam. Je nutné mít dost vody - hlavně v létě - a případně někoho, kdo se psem chvílemi courá, čekání na hranicích bývá dlouhé. Když máte štěstí, odbydete ho za půl hodiny...nás, co ještě pamatujeme cesty do NDR, to příliš nepřekvapí. Využijte označené vozidlo a nahlašte se hned po vjezdu na hranici celníkovi, pustí vás dopředu nebo urychlí odbavení. Jinak Ukrajincům psi nevadí, ale skoro nikam je nepustí. Můžete mít kartiček deset. Výjimkou jsou státní instituce, ale i tam vysvětlujete... soukromá muzea jsou nekompromisní, prostě ne. Naopak do restaurací a obchodů jsme chodili normálně, maximálně nás zastavili a nechali si vysvětlit situaci ("sabáka - dopomóga"). Takže tak nějak půl na půl. V MHD problémy nebyly, ale podle slov kamarádky (my tam byli autem) nesmí pes cestovat vlakem v kupé bez schrány - ale i ona to někde četla v novinách, sama psa nemá.

Do Bulharska jsme letěli s cestovkou - předem nám zařídili možnost psa v hotelu. Odlet byl z Pardubic, což mělo plus i mínus - plus rozhodně skvělé přijetí pracovníky letiště a péče až do odletu, mínus - nemají plošinu, do letadla jsem Láďu vynesla na zádech a následně též hystericky řvoucího psa... Ale budiž jim ke cti - u letadla čekali dva pánové, že tam Láďu vynesou a vynesli alespoň vozík, na psa si netroufli :-D. Při letu tam se pilot bál psů, takže chtěl náhubek - vyřešila to haltina, zpět naopak druhý pilot drbal psa za ušima, zatímco Láďa seděl v kokpitu. V Burgasu mají plošinu, takže v pohodě, jen chtěli, aby pes samostatně prošel detektorem - takže vodítko, obojek, známka na pás, přidržela jsem psa, Láďa projel detektorem a pak si jí zavolal. Celníci i další cestující zatleskali :-D Problémy nebyly ani v hotelu, ani v restauracích, jen v místních mikrobusech jsme museli vysvětlovat, že je to pes pomocný ("pomoščne kuče"), ale vždycky to vyšlo. Jen kapku občas otravoval nějaký ten toulavý psík - leč jsou plaší, tak stačilo dupnout a zmizel. Ale pozor - Bulhaři se psů bojí! Máte-li ve zvyku, jako my, chodit se psem na volno, nedělejte to. Někteří lidé uskakují a dělají komedie, jako kdybyste na vodítku měli minimálně jaguára!

Maďarsko i Slovensko je velice podobné jako ČR. Znají asistenční psy a stačí kartička jako důkaz. Takže stejně jako u nás - vysvětlujete, ale jde to. Nepustí vás do lázní (termá-lů) a problém byl i se zoo, do kterého jsme se nakonec vnutili, ale za cenu komedií typu "tak my odcházíme a napíšeme špatné hodnocení na internet..."

Itálie je strašná. Diskutujete všude a stále. Vítězství sice dosáhnete, ale v každém obchodě bojujete s ochrankou, musí se počkat na rozhodnutí šéfa. Na památkách problém nebyl, tam stačila kartička, asi se víc setkávají s cizinci. S ubytováním je problém veliký. Do kempu vás se psem hned tak někam nevezmou a je úplně jedno, jestli je asistenční. Sice jsme vždycky nějaký kemp našli, ale byl to tak jeden z deseti. Hotel jsme raději nezkoušeli, ale prý je to stejná potíž. Další problém je přístup k moři, málo pláží je veřej-ných, navíc i na nich se najdou lidi, co začnou vyvádět, že tam pes nesmí a zase se dohadujeme a dohadujeme...

Velkou Británii jsme nenašli odvahu vyzkoušet, čubinka zůstala doma s dcerou. Na zastupitelstvu nám řekli, že když bude mít pas se všemi náležitostmi, není to problém, ale hlavní veterinář nás varoval, že to není pravda, že záleží na tom, na koho narazíme. To člověk přijede na hranice a netuší, zda mu nevezmou psa a nezavřou ho do karantény, takže jsme to neriskli. Ale třeba to někdo zkusil a zas poradí nám....

No a abychom se také podívali mimo Evropu - pokud chcete za každou cenu jet na dovolenou s pejskem, Egypt rovnou zavrhněte a další islámské země jako Tunisko, Turecko, Maroko apod. také. Muslimové berou psa jako nečisté zvíře a nepustí vás s ním naprosto nikam! Kartičky, nekartičky, vestička, nevestička. Problém je už na letišti a ne-skončí do odletu. Ubytování leda tak v soukromí, nevím o jediném hotelu, byť v evropském stylu, který psa dovolil. Nepustí vás ani na památky, do muzea, nikam. O restauracích apod. ani nemluvím. Navíc bedlivě celou dobu sledujete psa, aby si od někoho něco nevzal, protože retrívři jsou chodící popelnice a klidně by sežrali jed na krysy zabalený do steaku...(náš pes rozhodně!), navíc se setkáte i s tím, že jde třeba okolo malé dítě a psa kopne. Inu, jiný kraj, jiný mrav, ale se psem už nikdy více - hlavně pro jeho dobro.

A abych to nezakončila takhle negativně, tak přidám jednu radu - i když jí třeba všichni už znáte. Před léty jsem Hanku Pirnerovou ukecala k tomu, aby nám vyrobili "mezinárodní" vestičku i kartičku - takže obojí máme i v angličtině, je to jednodušší, nikdo se nemůže vymlouvat, že tomu nerozumí. Je to sice mini investice navíc, ale když si tu vestičku necháte jen do ciziny, tak vydrží, my už ji máme asi 6 let, zatímco českou měníme cca každé dva roky. Psí pas a očipovaný pes je záruka klidu kdekoliv v cizině a jistota klidného přejetí hranic. Některé státy vyžadují razítko veterinární správy udělené max. 3 dny před odjezdem - JE ZDARMA a veterinární správa je v každém větším městě.

Přeji vám všem mnoho šťastných cestovatelských kilometrů a co nejméně nerváků!

Jana Maksoudová

 

Další články v rubrice

Rychlé odkazy
Zvláštní poděkování

Kooperativa

 

Nadace pojišťovny Kooperativa

 

Happydog

STEM/MARK

Čtení pomáhá

Nadace Leontinka

www.sportpenzionpohoda.cz

www.pltep.cz

Fotogalerie
Fotogalerie - Čechomor hraje pro Pomocné tlapky

 

facebook

 

www.canisterapie.cz

 

 

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

 

Pelíšky a označovací obojky pro naše asistenční psy poskytuje
4dox

 

Nadace ČEZ

Vas-vos.cz

Nepřehlédněte

Asistenčního psa si sami nevycvičíte

Nový fil Asistenčního psa si sám nevycvičíš
Nový film Pomocných tlapek na námět Dominika Chlupa - vítězný námět soutěže pomocneklapky.cz
 

 

 

Pomocné tlapky o. p. s.
můžete snadno podpořit formou DMS!

Vyberte si částku 30, 60 nebo 90 Kč, kterou nás chcete podpořit, a odešlete dárcovskou SMS ve tvaru:
DMS POMOCNETLAPKY 30
DMS POMOCNETLAPKY 60
DMS POMOCNETLAPKY 90

na tel. číslo 87777.


Pravidelný měsíční příspěvek (do odvolání) aktivujete zasláním dárcovské SMS ve tvaru:

DMS TRV POMOCNETLAPKY 30
DMS TRV POMOCNETLAPKY 60
DMS TRV POMOCNETLAPKY 90

na tel. číslo 87777.


Více na www.darcovskasms.cz.
Službu DMS zajišťuje Fórum dárců.
Děkujeme!

 

DMS TLAPKY

 

DMS POMOCNETLAPKY 30
QR kódy

 

 
Česky | English | Mapa stránek | Kontakty
 
© Pomocné tlapky o.p.s, 2009 - 2018