Po absolování pohovorů v červnu 2005 a téměř ročním čekání, nám zavolala Lucčina cvičitelka paní Olga Tomášů. Domluvili jsme se na prvním setkání v Třemošné. Největší obava byla, jak bude Lucka reagovat na našeho syna Radima a on zase na ní. Když se otevřely dveře na pokoj a než si s Olinkou podali ruce, Lucka už byla u Radima a olízala mu obličej a ruce. Pak se nechala pohladit od nás a zase se vrátila k Radimovi a lehla si k němu.

My jsme se dozvěděli spoustu informací, co nás čeká. Pak Radim s Luckou vyzkoušeli první polohování spolu, piškotkování, nošení pleny, chození podél vozíku i venku, otevírání dveří. Lucka je velice klidná, pohodová a strašně šikovná. Zůstala s námi i přes noc. Ležela u postele Radima celou noc. Dokonce jela i naším autem, když jsme Olinku vezli domů. Lucina vzala místo vedle svého páníčka. Druhý den jsme se museli rozloučit. Teď už se těšíme na srpen na secvičování, ale hlavně Radim na svou kamarádku, společnici a asistentku.

Děkujeme mnohokrát deníku Šíp za sponzorský dar na výcvik Lucky. Také velmi děkujeme Pomocným tlapkám za vaši prospěšnou práci pomáhat handikepovaným lidem a pomáhat jim v jejich nelehké životní situaci.

Pumerovi