Dopis od Ládi

Ahoj a dobrý den všem,

mamča chtěla, abych napsal nějakou příhodu s Irčou, ale snad mi počítač opraví chyby (kdyby něco, tak jsem dysgrafik, určitě vám to nebude vadit). Jak napsala mamča, když jsme byli za taťkou, bylo to dobrý. Měli jsme apartmán v kamenném domečku a okolo jsme mohli s Iriskou blbnout.

Ale nejlepší bylo, když jsme jeli k moři. Ona ho nikdy neviděla a když jsme jí vzali na břeh, nadšeně se šla napít a voda jí utekla před nosem. Koukala docela udiveně a to ještě netušila, co jí čeká. Když se vlna vrátila, stála v ní po bříško, což jí až tak nevadilo, ale docela jí překvapilo, když se zkusila napít. Škoda, že jsme to nestihli vyfotit. Sice vím, že psi neumějí dělat ksichty, ale tohle teda byl KSICHT! Prskala a dívala se na mně vyčítavě, jako bych za to mohl, že ta voda je slaná. Já jsem se teda už válel na písku a dost jsem se jí smál.

A potom jsme jeden den jeli k jezeru, kde bylo do půlky málo vody a mamka mi dovolila, že Irča může jít se mnou a s Ájou do vody, tak stála u kraje a opatrně si namáčela čumák. Tak jsme se jí smáli znova. Jo a taky trhala ze stromu fíky a chtěla mi nosit ještěrky. Ale ony se nedaly chytit a utekly jí na strom.

Teď se mnou už zase chodí do třídy a všechno je v pohodě, už jí konečně přestávaj padat chlupy. Divím se, že ještě není nahatá na kůži, kolik jich z ní vypadalo. Máme novou třídu, bezbariérovou, učitelé už si na Irisku zvykli a normálně s náma chodí všude, i do jídelny. Je prostě SUPER!

Tak ahoj, už to píšu asi půl hodiny, tak to bude stačit a zase napíšu jindy.

Ahoj všem Ládik Maksoud