Dopis od Věry Urbancové

Milé Pomocné tlapky,

dva měsíce uběhly jako voda a proto bychom vám s Ditou opět rády referovaly, jak se nám daří a co je u nás nového. Od posledně se u nás nic významného nezměnilo, i když pár zážitků, o které se s vámi rádi podělíme tu přeci jen bylo.

Hned v dubnu jsme si poprvé za dobu našeho společného soužití vyzkoušely několikadenní odloučení. Byla jsem totiž v nedalekém Brandýse nad Orlicí na plánovaném pobytu v lázních. Po zodpovědném zvážní situace jsme se rozhodli, že Dita mě výjimečně nebude doprovázet a zůstane doma. Brandýské lázně totiž nenabízejí nijak výrazné možnosti venčení, a i když je Dita velmi nenáročná, rozhodla jsem se ji nechat doma. Vídali jsme se s Ditou o víkendech, kdy jsem se vracela domů, a přes týden se o Ditu starala moje dcera Pavla. Upřímně řečeno, po mém návratu chvíli trvalo, než si Dita opět uvědomila, kdo je její hlavní panička, ale to se během dvou dnů srovnalo.

O týden později jsme naopak vyrazily na náš první společný výlet. Probíhala totiž tradiční rekondice na Pastvinách, kde se každoročně scházejí lidé z Ústecko-orlického kraje, kteří stejně tak jako já trpí roztroušenou sklerózou. Ubytovány jsme byly v hezkém a útulném penziónku nedaleko pastvinské vodní nádrže. Okolí dávalo spoustu možností pro venčení a přálo nám i počasí, takže jsme občas mohli vyrazit i na delší procházku. Dita se od prvního dne stala miláčkem celého osazenstva a hlavní hvězdou týdne.

Všichni se s ní fotili, bude o ní článek v časopisu Roska (časopis pro nemocné roztroušenou sklerózou) a snad se ani nemusím zmiňovat o tom, že Dita si této přízně náležitě užívala. To bylo něco pro ní. Pořád u někoho ležela rozvalená jak lehká dívka a čekala na hlazení J)) Především ale musím vyzvednout Ditino skvělé chování po celou dobu pobytu. Poslouchala mě skutečně na slovo a i přes značný počet obdivovatelů a nejrůznějších lákadel a rozptýlení se chovala skutečně vzorně. Květen už pro nás byl o poznání klidnější a mohli jsme se tak v klidu opět srovnat do našeho každodenního režimu.

Co se týče zdravotního stavu Dity, vše bylo, až na malé drobnosti, v pořádku. Nechali jsme Ditě aplikovat ampuli proti klíšťatům a blechám. V rámci této návštěvy pan doktor Ditu zběžně prohlédl a opět konstatoval lehký zánět v pravém uchu. Předepsal nám kapičky Chronicin a po týdnu bylo vše v pořádku. Jinak je Dita stále ve výborné kondici a v naprostém pořádku.

Nyní by měla přijít na řadu část s Ditinými hříchy. Nebude však dlouhá a vlastně se bude týkat jen již v první zprávě probíraného Ditina neduhu. Ano, pamatujete si správně. Je to pojídání všeho, vždy a všude. Tentokrát si Dita pochutnala na mých cyklistických rukavicích, které používám pro lepší řízení vozíku , které už vyzvracela.

A to by snad mohlo být pro tentokrát všechno. Jak nám to spolu sluší už jsme vám poslali a samozřejmě se moc těšíme na setkání 5. 6. v Třemošné.

Mějte se všichni fajn a zase někdy,


Věra Urbancová a Dita (TEAM č. 16)